Drazí i nejdražší,
pokud dobře tuším, je toto první zápis do kroniky našeho roverského kmenu, který se určitě jednou bude jmenovat Plesnivá Hořčice…..
Dne 22.2. 2014 jsme se fakt brzo ráno vydali na výpravu. Jeli jsme autobusem a pak vlakem a pak zase autobusem až jsme dojeli do Šiškovic. A došli jsme na základnu skautů ze Slatiňan.
To místo bych popsala takto: Je tam louka….., bazén, ve kterém je místo vody jen na dně bahno a ještě tři ekologické kadiboudy a hlavně a především takový dva dlouhý domo-sruby.
Po našem příjezdu přijel pán se psem a dal nám klíče, instrukce a barel vody. Protože tam nebyly eko jen záchody, ale dokonce tam neměli zavedenou elektřinu a kanalizaci.
Po menší prohlídce jsme šli hrát fresbee do již zmiňovaného bazénu. Nevím, zda to byl nejchytřejší nápad, ale sranda to byla.
Po této rozcvičce kluci zatopili a společně jsme uvařili oběd. K jídlu byly těstoviny, kečup, kukuřice a maso z konzervy. Mňamka!
Potom jsme umyli nádobí v řece, která byla ukrutně ledová, a šli jsme stát na pařez. Kdo neví o co jde…..vysvětlím. To jsme si všichni sehnali špalky, dali je do kruhu a stoupli si na ně. Prohrál ten, kdo spadl. Vydrželi jsme tam hodinu a půl, zabaveni hrou, krycí jméno Lama.
Pak jsme si ještě zkusili spolupráci v týmech, pokusili se vytvořit šálek z lidských těl, tím že jsme si navzájem naskákali přes hlavy a záda, a zkusili si naši důvěru tzv. pádem důvěry a pak se vrátili zase do klubovny.
Uvařili jsme večeři a popovídali si, vypověděli pár slov do kamery a zahráli si Městečko Palermo.
Ráno jsme vstali, nasnídali se, uklidili celou klubovnu, včetně Zpomikem rozbitých hodin, a vydali se na cestu do Slatiňan.
Klíče jsme v pořádku předali a vydali se modrým vlakem RegioShark domů.
Účastníci zájezdu: Já, Lístek, Horny, Trapper, Šíra, Kikin, Zpomik a Jemnej
(Gejša)