Archiv

Skauti ve válce o Cintru

Rok se s rokem sešel a naše skautská družina opět vyrazila na bitevní pole. Letos se v termínu 29.9. – 1.10. konal v pořadí již 19. ročník skautského LARPu s názvem Válka o Cintru. Akce situovaná do fantasy světa Zaklínače se konala již tradičně u skautské základny Orlovy, nedaleko Lipnice nad Sázavou. Naše středisko posiluje řady bojujících stran již od roku 2013 a jsme tedy již stálými účastníky, s kterými je ve štítové hradbě nutno počítat. A na které z valčících stran jsme se letos ocitli? Opět jsme se chopili zbraní pod liliemi Temerského království. Dalo by se říct, že osud Temerie jsme třímali ve vlastních rukou, neboť jsme tvořili i královskou družinu. Jemnej jako Foltest – syn Medellův, z boží milosti král Temerie, princ Soddenu, vládce Pontaru a Mahakamu a protektor Brugge, Angremu, Riverdellu a Ellanderu. Já jako konetabl Jan Natalis – vrchní velitel Temerské armády, Zpomaflex v roli Foltestovy pravé ruky v diplomatických otázkách, herold a vlajkonoš, a Šíra též jako vlajkonoš, se svým vaťákem mistr bezdomovec a vrchní Temerský lučištník. Skauti tvořili důležitou součást Soddenského praporu, v jehož čele stanul Havran.

Sešli jsme se na náměstí v Luži v pátek před čtvrtou hodinou. Všichni obtěžkáni zbraněmi, štíty a brněním, ale odhodláni vyrazit směr Chrast → Havlíčkův Brod → Lipnice nad Sázavou → 5 km pěšky na místo konání. Členové výpravy byli následující: Jemnej, Zpomaflex, Já – Trapper, Havran, Kakavin, Citrón a Trenér. V Havlíčkově Brodě se k nám ještě připojil poslední člen – Šíra. Cesta se obešla bez větších obtíží. Pouze při posledním úseku někteří z nás litovali kroužkové zbroje ve svých krosnách, která přidávala nežádoucích 13 kg. Zdrcení, vyčerpaní a s puchýři jsme dorazili do Orlov mezi osmou a devátou hodinou. Jemnej nás šel zaregistrovat a my ostatní jsme začali stavět stany. Posléze jsme si ještě nechali zkontrolovat a schválit zbraně, najedli se, a potom se už zabalili do svých spacáků.

Sobotní ráno začalo mobilizací armád. Hluk v tábořišti prozrazoval, že přípravy na blížící se střet jsou již v plném proudu. I my jsme se plně vyzbrojili a vyrazili na louku, kde se měly armády shromáždit. Na jedné straně koalice Severních království – Temerie, Kaedwen a Redanie, na straně druhé tři pluky Nilfgaardského císařství. Účastníkům byli představeni králové koalice a jižanský císař. Nutno podotknouti, že žádný z králů neměl tak skvělé entré jako náš Foltest, který byl do středu louky donešen na štítu neseném královskou družinou. Jako další se představila různá CP – samozřejmě zaklínač Geralt s Ciri a Yennefer, Triss, Lambert, Vilgefortz a dále Scoia’tael, dřevorubci, vesničané, dryády, upírky, vlkodlak a mnoho dalších postav, které bylo během dne možno potkat na bitevním poli.

Během soboty se obě strany nesčetněkrát střetly v lítém boji a zdálo se, že ani jedna strana nemá navrch. Taktika severní koalice spočívala v zájemné podpoře a silné řadě. Armáda redanského Wyzimira ve středu, Foltest Temerský na pravém křídle a Henselt z Kaedwenu po Wyzimirově levici. V těch případech, kdy jsme měli dostatek času a všechny tři armády byly k dispozici se zdálo, že Nilfgaardský císař si může nechat zajít chuť a jeho invaze bude zastavena. V průběhu dne však armády plnily i své vlastní úkoly, ke kterým si buď nemohly přizvat pomoc a nebo zkrátka pomoc nebyla k dispozici. V takových situacích, když tři prapory Temerské armády (Wyzima, Sodden, Brugge) stanuly osamoceny proti jednomu či více pluků Císařství, ač se držely sebesilněji, nebyly schopny svého protivníka porazit. Stejný osud potkal i armádu Redanie. Pouze Kaedwen byl schopen svého protivníka v této mini-bitvě, která byla jedním z úkolů, přemoci. Další úkoly spočívaly v naklonění si na svou stranu jednotlivá CP – a to jak bojem s protivníkem, tak i diplomacií skrze královské audience. Nutno říci, že severním královstvím se v těchto úkolech také moc nedařilo. Na naši stranu se přiklonil ctižádostivý a lstivý Vilgefortz se svými poskoky, vesničané a dryády. Proti nám tedy stanul Geralt, Ciri, Yennefer a Lambert, Scoia’tael a sveřepí dřevorubci.

Bitevní vřava byla na nějakou dobu pozastavena kvůli hledání ztraceného děvčete. Všichni společně jsme vytvořili rojnici a snažili se pokrýt co největší území v okolo hrací plochy. Ztracená ovečka byla naštěstí nalezena a mohlo se pokračovat. Večer po dočasném složení zbraní jsme se ještě podívali na fire show, fotky z prvního dne a let minulých, zafandili zástupci Temerie při každoročním zaklínačském kvízu, popovídali nad půllitrem kofoly a šli do hajan.

Nedělní den se skládal z několika hodin dalšího plnění úkolů a různých šarvátek, jako tomu bylo po celou sobotu, a nakonec velké závěrečné bitvy. V první části měla Severní koalice jasně navrch (z důvodu početní převahy, neboť část císařských vojáků odjela z fronty domů – tento důvod však na oněch vítězstvích nic nemění) a Nilfgaardu se podařilo vybojovat snad jen jediné vítězství. Cílem nedělního dopoledne bylo vytvořit portál k pokladu, uspat draka který poklad hlídal a co nejvíce bohatství si odnést. To se nakonec královstvím podařilo, ačkoliv se hrálo o sekundy, neboť zrovna v tu chvíli se Nilfgaardská armáda vzpamatovala a rychlým tempem dobývala vstup do portálu, který jsme bránili. Úkol se podařilo dokončit těsně před tím, než nás císařská armáda rozdrtila. Jak již jsem řekl, celý víkend byl zakončen velkou závěrečnou bitvou. Na louce, na které to předešlý den začalo, se proti sobě postavily tři království Severní koalice a tři pluky Nilfgaardského císařství, v čele s imperátorem Emhyrem var Emreis, Deithwen Addan yn Carn aep Morvudd (Bílý Plamen Tančící na Mohylách svých Nepřátel). Temerie samozřejmě stála a pevně bránila pravé křídlo. Morálka byla výborná. Alespoň do té doby, než vojsko zjistilo, že císařští vojáci získávají každý o dva životy navíc – kvůli vítězstvím v jednotlivých mini-bitvách předchozího dne. I přes to jsme se hrdinně, se vší vervou a s jménem krále Foltesta na rtech vrhli do boje. A stejně tak hrdinně jsme jeden po druhém padali pod ranami císařských mečů a šípů. Historie byla přepsána a koalice Severních království selhala. Vše bylo ztraceno, hranice jižanského císařství byla posunuta ještě více na sever. Alespoň pro tento rok, ten příští s tím zkusíme zase něco udělat!

PS: Cesta zpět proběhla, až na nulovou morálku skautů, bez větších problémů.

fotil Qilip (http://www.qilip.cz/portfolio/valka-o-cintru-2017/)

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>