Rubriky
Skautky

Tábor Protinožky na DIOTIO 2007 (30.6. – 7.7. 2007)

V letošním roce se skautky ničeho nezalekly a vyrazily na svůj historicky první půtovní tábor. Rozhodly se prozkoumat malebou přírodu kolem Tiché a Divoké Orlice, kterou prochodily křížem krážem a poznaly tak malebný kousek naší Země.

Letošní tábor byl putovní a na naši pouť jsme vyšláply ve složení: Louka, Verča, Kamča(která se tu vysloužila přezdívku Čéče), Očko, Smíšek, Tikoki, Špunt, Píšťalka, Džondy, Kukačka a Trnka (která přezdívku dostala taky až na tomto táboře). Vlakem a autobusem jsme dojely na konec Pastvinské přehrady a odtud došly na českopolskou hranici na Čihák. Tady začala naše táborová hra inspirovaná knížkou Peselství od Protinožců a my putovaly týden za duhovým hadem, kterého jsme postupně z různobarevných korálků navlékaly na krk. Například červená barva symbolizovala prožití lásky, žlutá radosti, zelená pomoci, fialová pokory, černá nepříjemnosti. Jakoby ne náhodou se první podvečer ukázala překrásná duha. Týden jsme putovaly podél Divoké a potom i Tiché Orlice. Když počasí dovolilo, spaly jsme pod širým nebem. Několik z nás to zažilo poprvé, stejně jako mnohokilovou krosnu na zádech. Závěr putování byl v jeskyni nad Tichou Orlicí. Doufáme, že vzpomínky na cestu se nám vybaví pokud se vrátíme na místa, která jsme poznaly: Zemskou bránu, Pastvinskou přehradu, hrady Potštejn, Litice a Lanšperk a další krásná zákoutí Podorlicka. Pokřik tábora zněl Na DioTio DioTio DioTio jdi!
Louka

zapisy účastnic:
SOBOTA
Sešly jsme se v 7:30 před obchodním střediskem. Rozdělily jsme se do aut a vyjely směrem k Uhersku. Na nádraží iběhem cesty jsme se pořádně pobavily, například při projíždění pendolína. Většina ho viděla nalevo, ale přijelo zprava. Naposledy jsme se před odjezdem vyfotíly a v 8:30 nám jel vlak. Z něj jsme v Ústí n/Labem přestoupily do jiného, který frčel do Letohradu. Tam jsme potkaly Babetu. Po prohlídce náměstí jsme se vrátily do haly, zahrály jsme si slovní fotbal a asi po půlhodině nám jel autobus do Bublačky. Odtud jsme dál šly už jen pěšky. Cestou jsme si zpívaly, povídaly a zažily spousty úžasných hlášek a hromadu legrace. Nakonec jsme s těžkými krosnami došly na Čihák, kde jsme se ubytovaly a uložily ke spánku.
Tikoki

NEDĚLE
Budíme se na Čiháku ve stanech, večer jsme si ustlaly pod smrky, ale přeháňka nás donutila postavit přístřeší. Ukázala nám však taky kouzelného trojitého duhového hada na nebi. Takže naše putování za duhovým hadem začalo krásně symbolicky. Přes Zemskou bránu a Klášterec n. Orlicí jsme došly k Vejdově lípě – má 11 m obvod kmene – největší v Čechách. V Pastvinách jsme si daly oběd a zaplavaly si v přehradě. Navečer jsme došly do tábořiště skautů vodáků. Počasí nám přálo, ušly jsme kolem 14 km. Cíl u ohniště na břehu Dio byl pro mě překrásným překvapením. Paráda! Těším se na hvězdičky večer.
Smíšek

PONDĚLÍ
Když jsme se probudily, krásně svítilo sluníčko. Tikoky a Džondy došly pro vodu, Louka, Smíšek a Píšťalka šly na nákup. K snídani jsme papaly rohlíky a jogurt a když si bříška odpočinula, dostaly jsme úkol – nakreslit obrázek, ale přírodninami shora. Pak jsme sbalily stany, a abychom nemusely nosit krosny, daly jsme si je ke skautům, kteří měli tábor hned vedle. A pak jsme se vydaly na cestu! Došly jsme na pastviny, kde jsme měly prohlídku vodní elektrárny. Ta byla krásná, až na těch 162 schodů! A protože jsme měly hlad, napapaly jsme se a šly jsme do vody. Pěkně dlouho jsme se čvachtaly, ale když jsme se vracely do Nekoře, začalo pršet. Tak jsme postavily stany, a když pršet přestalo, hrály jsme hry, jako vybíjená a veverky. K večeři jsme snědly těstoviny a šly spát.
Písťalka

ÚTERÝ
Po dešti jsme se probudily a svítilo nám sluníčko. Po snídani jsme se sbalily a vypravily se dál. Měly jsme namířeno do Žamberka, do kempu. Cesta byla dlouhá, a aby se nám zkrátila, začaly holky mávat na kamiony. Ty nám troubily, až jsme se jich lekaly. Když jsme došly do Žamberka, zakotvily jsme v restauraci u kempu, kde jsme se najedly. Potom hurá do bazénu, který jsme měly slíbený! Jediná Kukačka nešla do vody… prostě se jí nechtělo. V bazénu jsme řádily o sto šest, všechny tobogány jsme prolezly… no prostě sranda! Pak jsme se všechny vysprchovaly, umyly vlasy, že? No, když už, tak už! Jo, Píšťala si stihla v bazénu udělat díru do kolena, ale jinak v pohodě. Když jsme vylezly z areálu, dohodly jsme se, že si najdeme nějakou pěknou louku na spaní. Tu, co si Louka myslela, že bude akorát, jsme nenašly a ostatní bylo nevyhovující. Tak jsme putovaly další 4 km na nádražíčko do Bohousoví a odtud vláčkem do Potštejna do kempu Vochtánka. Tam jsme se ubytovaly a k večeři jsme měly guláš s chlebem. Teď sedíme u ohně, rozdáváme si korálky a potom půjdeme spát.
Smíšek

STŘEDA
V noci pršelo a foukalo. Špunt a Smíšek šly s Loukou na nákup, Tikoky a Džondy šly pro vodu. My ostatní jsme dělaly, co bylo potřeba. K snídani byly rohlíky s tím, co stan dal. Zůstáváme v kempu Vochtanka, a tak jsme vyrazily jen s batůžky na zříceninu hradu Potštejn. Cesta byla good, místy nerovná. Na nádvoří jsme si koupily upomínkové předměty a šly na prohlídku – ta byla zajimavá. Všem se také líbily kozy! Po občerstvení jsme pokračovaly na hrad Litice. Cesta kolem Orlice byla tichá, protože jsme se dorozumívaly telepaticky. Po návštěvě hradu Litice jsme si daly oběd – byl výborný! Poté jsme šly na vlak, ale ten jel až za 2 h, a tak jsme se rozdělily na dvě skupiny: Kamča, Tikoky a Smíšek šly pěšo a všechny ostatní čekaly na vlak a hrály hry. Cesta do kempu od vlaku byla rychlá, holky už tam ale byly. Teď si dáme večeři, rozdáme korálky a půjdeme na nějakou dobrotu. Dobrou noc!
Kukačka

ČTVRTEK
V 8 h jsme se probudily do krásného dne. Verča, Kukačka a Píšťalka došly na nákup a ostatní si mezi tím sbalily věci. K snídani jsme měly rohlíky s nutelou! MŇAM! Sbalily jsme stany, rozloučily jsme se s Vochtankou a s Divokou Orlicí a vyšly na cestu. Teda jenom na nádraží, protože do Letohradu jsme dojely vlakem. Odtud jsme došly na náměstí a v místní zámecké restauraci jsme se najedly. Někdo si dal kuřecí stehna s rýží, nebo krůtí směs s bramboráčky… a hlavně teploučký čaj, protože začalo už v Potštejně pršet! Když přešel největší liják a kroupy, došly jsme znovu na nádraží. Protože pořád pršelo, nasedly jsme do vláčku a odjely do Libchav. Odtud jsme došly do Caku. Ubytovaly jsme se v tu – pu. Po večeři jsme dostaly úkoly – vymyslet Báře přezdívku, vymyslet sobě charakteristické jméno a vyrobit si hudební nástroj. Po večeři jsme si zazpívaly a šly do hajan.
Písťalka

PÁTEK
Ráno jsme vstaly o trošku déle, než obvykle asi v 8 h. Vzbudila nás Čéče, když zatápěla v tu – pu. Uvařila čaj už méně uzený než jindy. K snídani jsme měly chléb s paštikou a sýrem. Poté jsme šly vyrábět naše nástroje (hudební) – mezi nimi např. vozembouch, paličky a skvělý hrneček. Potom nás Louka vystrnadila, abychom šly podniknout výpravu kolem Tio. Tak jsme šly! Došly jsme na hrad Landšperk, po němž zbyly jen obvodové zdi. Pak jsme vyrazily zpět, ale jinou cestou, kde bylo plno malin a jahod. Přišly jsme zpět do tu – pu a Kamča šla dělat večeři. Měly jsme guláš s kolínkama. Po večeři jsme se pomalovaly barvičkami a šly do posvátné jeskyně, kde nám Kamča připravila a vyzdobila jeskyni diplomy a obrázky. V té jeskyni jsme se podepsaly uhlíkem z posvátného ohně. Po příchodu do tábořiště nás tam trochu zaskočili naši sousedé, ale jinak vše probíhalo v pořádku.
Džondy

SOBOTA
Dobré ráno! Budíček byl o něco dříve, protože jsme se musely sbalit a poklidit po sobě a hlavně abychom stihly vlak. No jo, je to tady… Naše putování bylo velmi zdařilé i počasí nám celkem přálo. Naštěstí se krom jedné děravé nohy, škrábanců a klíšťat nestal žádný velký úraz. Smíšek