V uplynulém školním roce poprvé lužští skauti přivítali do svých řad nejmladší věkovou kategorii předškoláčků (4-7 let), benjamínků. Malí skautíci po celý rok chodili na pravidelné schůzky, učili se novým věcem a absolvovali jedno i vícedenní výpravy. A v létě nastal čas táborů, naše tradiční tábořiště na Račím potoce jsme nechali odpočívat, každý oddíl se vydal na svůj vlastní tábor a ani benjamínci nezůstali pozadu. Jejich první prázdninový týden patřil od pondělí do soboty pohádkám. Každý den vládla u skautského srubu v Luži, kde jme měli svoje zázemí, jedna pohádková postava, kterou si děti vybraly a podle které byl připravený program na celý den.
V pondělí to byli dva čertíci, kteří byli „malí, ale šikovní“. A tak jsme i my zkoušeli svoji šikovnost při stavbě tábora, výrobě oddílových triček a táborové nástěnky, balení balíčků a vázání mašliček. Velkým zážitkem pro všechny bylo první spaní po obědě ve vlastních stanech a první opravdický nástup. Večer se děti vrátily domů do svých postýlek a v úterý ráno jsme se opět sešli na tábořišti u srubu, tentokrát s Červenou Karkulkou. Podobně jako Karkulka ve stejnojmenné pohádce jsme sbalili košík s bábovkou a vyrazili do lesa. Tam jsme si snědli svačinu, nasbírali borůvky a přírodniny, postavili domečky a při zpáteční cestě hráli lístečkovou hru. Odpoledne nás horké počasí vyhnalo do řeky, kde jsme kromě průzkumu vod a pobřeží uspořádali závody vyrobených lodiček. Ve středu přitančila do tábora víla Amálka, se kterou jsme vyráběli léčivé lektvary, náhrdelníky a hudební nástroje, tančili vílí tanečky a odpoledne jsme se učili základům zdravovědy. Dalšího dne jsme si oblékli vyrobená trička, skautské šátky a turbánky a vyrazili jsme na celodenní výlet do Litomyšle. Naším cílem byl pohádkový zámek, na kterém měla být zakletá Šípková Růženka, té totiž patřil čtvrteční program. V Regionálním muzeu jsme si pohráli v dětské letní herně a prohlédli si výstavu stavebnice Merkur, v rodném domě Bedřicha Smetany jsme navštívili expozici věnovanou skladatelově životu a tvorbě s interaktivním programem šitým na míru zvídavým dětem. Prošli jsme si zámecké a klášterní zahrady a vydali se na zpáteční cestu do Luže. Pátek potom patřil indiánům. Na táborovou louku přijeli dva krásní koně se svými chovatelkami a všechny děti i dospělí pozorně poslouchali, sledovali a vyzkoušeli si, jak se o koně správně starat. Následné ježdění na obou konících bylo pro všechny velkým zážitkem. Po obědě a poledním klidu jsme si vyrobili indiánské čelenky, pomalovali si obličeje a vyzdobili tábořiště, protože na večer jsme čekali vzácnou návštěvu. Táborového programu, který tentokrát pokračoval celý večer a přes noc až do sobotního dopoledne, se s námi účastnili přátelé, rodiče a prarodiče malých benjamínků. Společně jsme připravili dobrou večeři, prohlédli si fotografie z uplynulého týdne, děti zahrály návštěvám pohádkové divadlo, které v průběhu tábora nacvičily, a společně jsme strávili krásné chvíle u táboráku, zpívali, tancovali a veselili se až do pozdního večera. V sobotu benjamínci pomalovali kus asfaltové cesty podél řeky nejhezčími zážitky z celého tábora, ochotní rodiče nám pomohli s bouráním a úklidem tábořiště a před závěrečným slavnostním nástupem jsme do nebe vypustili lampion štěstí, na který si každý mohl napsat nebo nakreslit svoje tajné přání. Tak doufám, že se každému jeho sny splní. Mně se můj sen o docela pohádkovém táboře splnil na sto procent a děkuji všem dětem i dospělákům, kteří se na splnění tohoto snu jakkoliv podíleli.
Kdo by si chtěl prohlédnout fotografie nejen z našeho, ale i z ostatních skautských táborů, najde je na webové adrese našeho střediska tangramluze.skauting.cz. Za oddíl benjamínků skautského střediska Tangram Luže se loučím táborovým pokřikem a těším se v září se stávajícími i novými členy na viděnou.
Alena Drábková – Bedla
Jdem z pohádky do pohádky,
večer domů, ráno zpátky,
náš tábor je takový
celičký pohádkový.
Čertík od Elišky z mlýna
to byl veliký šikula.
Chytrá Červená Karkulka
nebála se ani vlka.
Víla Amálka moc milá
celé dny by protančila.
Trny z růží plných šípků
zarostly spící Růženku.
Indiáni v kruhu sedí,
o svém přátelství vždy vědí.
Náš tábor je takový
celičký pohádkový.
