Skautské středisko Tangram LužeVážení rodiče a příznivci našeho střediska,
dovolte mi Vás upozornit, že skautský tábor našeho střediska proběhne v termínu od 30.6. – 14.7.2018 na našem tábořišti Račí potok.
Bližší informace čekejte v nejbližší době zde na stránkách a v e-mailu od vůdců oddílů.
Naleznete nás také na FB: https://www.facebook.com/events/229501361125620/
Vážení rodiče,
spustili jsme přihlašování na tábor. Tento rok bude přihlašování probíhat částečně elektronicky, můžete tak učinit po kliknutí na tlačítko níže.
První květnový víkend se část dívčího oddílu, konkrétně 2 skautky a 7 světlušek, vydala na první společnou výpravu v tomto roce.
Hlavním cílem výpravy bylo procvičit si základní skautské dovednosti a připomenout si okolí naše tábořiště v Toulovcových Maštalích. Děvčata si tak vyzkoušela nejen naplánovat si celý výlet včetně jídla a dalšího vybavení, ale došlo také na znalost turistických značek, orientaci v terénu a v neposlední řadě i na praxi v rozdělávání ohně a přípravě jídla. Ve zbylém čase jsme stihli ještě spoustu her a jiné zábavy.
Pár fotek můžete najít zde.
Vyjížděli jsme okolo půl páté z Luže, autem :D. Z Chrasti jsme vyjížděli v 5 hodin. Cestou jsme téměř všichni spali. Pak jsme párkrát přesedali a byla to celkem sranda. Přijeli jsme do Pece cca v 8h, šli jsme do „AKCE“ Kubík 😀 a pak jsme se vydali na cestu Obřím dolem. Stezka byla namrzlá takže se šlo ztěžka, ale to Kouďák, Jemnej a Uzlík dokázali zahnat svými vtipy 😉 😀 Na horu jsme se vyškrábali před polednem, napsali jsme pohledy a šlo se dolů přes Růžohorky cestou jsme hráli na Lamu či vysvětlovali si navzájem jaký je rozdíl mezi „SUŠENKOU“ a „OPLATKOU“. Také jsme se stavili na občerstvení v chatě na růžohorkách.
Šli jsme z kopce takže to bylo ok 😉 Když jsme dorazili do Pece, tak jsme potkali dvě skautky (Z Řevnice), které jeli s námi autobusem v 15h. S nimi jsme také hráli na Lamu. Pak jsme okolo 18h dorazili do Uherska kde na nás čekala Louka která nás odvezla do bezpečí našich domovů. Bylo to Supr,kali,fradžilisti,expialiózní!!! 😀 😀 😀
Vlnka (Mumla 😉 😀 )
Letošní tábor je úspěšně za námi a jak probíhal, můžete vidět zde:
Dne 25.4. 2014 se u skautského srubu konalo tradiční pálení čarodějnic. A jak probíhalo, můžete vidět zde:
V krásný březnový den vyrazily skautky společně se světluškami na výpravu. Jejich cílem bylo střediskové tábořiště, louka u Račího potoka. Autobus nás zavezl až na Polanku, odkud jsme se vydaly po svých. Cestou jsme pozorovaly probouzející se přírodu, překonávaly vodní nástrahy a jen tak se kochaly krásným prostředím. Na tábořišti jsme trénovaly tábornické a kuchařské dovodnosti a výsledkem našeho snažení bylo tříchodové menu. Skautky se vydaly domů pěšky. Světlušky pokračovaly autobusem do Luže, kde na ně čekala ještě jedna povinnost. Uspat zimu a přilákat jaro vhozením Morany do Novohradky. A to se jim, jak se zdá, podařilo.
Ve středu (večer) jsme se všichni sešli ve srubu. Eliška nám pomohla upéct Nebe v hubě. Což je těsto s karamelem a slunečnicovými semínky. Pak jsme vyrobili z kartonu velblouda s českou vlajkou. Zahráli jsme si něco jako volejbal a fotbal a šli spát.
Brzo ráno jsme vstali a připravili se na cestu. Busem a vlakem jsme se dostali až do Prahy.
Tam nás vyzvedli skauti z Ostravy. Cestou jsme si s nimi zahráli různé hry a zkoukli jsme pár filmů.
Asi ve 14:00 nám řidič zastavil ve Würtsburgu. Asi dvě hoďky jsme se procházeli městem. Zaházeli jsme si talířem pod místní pevností a jeli jsme dál. Zase jsme se podívali na filmy a zahráli hry. A asi kolem půlnoci nám řidič zastavil u benzínky. Tam jsme si všichni postavili stany a po ,,náročném‘‘ dni jsme usnuli.
Geiša
Píše Lístek
Píše Jemnej
Píše tušim Zpomaflex
Když jsme se ráno vzbudili, museli jsme se rychle zbalit a nasnídat. Potom jsme se šly kouknout k Ostravákům a zjistili jsme, že ještě nemaj zbaleno ani do poloviny. Po cca ½ hodině přijel autobus, takže jsme šly naházet do něj věci a protože do ukončovacího ceremoniálu zbývalo ještě dost času, šli jsme si hodit talířem. Bylo tam ale hodně odpadků po velké pařbě, a tak nás Koudy donutil je zbírat. Když to bylo tak nějak hotový, hodili jsme si talířem. Ke hře se připojily i Ostraváci. Při hře bylo zavedeno pravidlo, že komu to spadne dělá ,,trola“ (no coment). Při hře nás pozorovali Holanďani, a když jsme skončili, zatleskali nám. Nadešel čas ukončovací ceremoniál, po jeho konci jsme nastoupili do autobusu a jeli domů. Ostraváci nás zase vyhodili v Praze, kde jsme koupily rohlíky, salám, sýr a pití. Jeli jsme metrem na hl. nádraží a odtamtud jel asi za 20 min. vlak do Pardubic. A odtud domluvenými auty dom
Kiki
Měli jsme se sejít již 10. 5. v 18:00 ve srubu. Nejdříve dorazil Tráva, pak já, a nakonec se doloudali i Traper a Kikin. Zrovna hráli Češi se Slovinci hokej, a tak jsme napjatě očekávali, jak to skončí. Nakonec jsme se přece jenom radovali z výhry 4:2. Kouďák měl dorazit později, a tak jsme zatím nakoupili chleba a polívky. Zatím jsme si cvičili naší scénku. Jakmile náš vůdce dorazil, šli jsme si zkusit uvařit gulášovku. Nebyla moc dobrá, protože jsme přidali trochu více vody, ale stejně jsme ji snědli (vypili). Potom bylo potřeba dodělat náš plakát. Vybrali jsme fotky na Koudyho notebooku a následně nalepili na plakát. Zkusili si scénku a poslechli jsme si ještě nějaké karaoke, ale abychom nabrali síly, tak jsme šli spát.
Budíky jsme měli nastavené na 6:00, ale protože se nikomu nechtělo vstávat, tak jsme se probrali až v 6:30. Šli jsme nakoupit jídlo a Koudy si zatím došel na Košumberk pro auto. Kolem 8:30 jsme vyjeli směr Skuteč. Když jsme dorazili na hřiště, šli jsme se ohlásit a předvedli jsme dlouho připravovanou scénku. Skautky dorazili o pár minut později a osvědčili se jako vzorné publikum. Pak jsme ještě chvíli plánovali naši hvězdnou taktiku. Poté začal nástup. Velitelka závodu – Andy pronesla úvodní řeč a řekla nějaké další informace. Konec závodu byl v 15:30. My jsme byli skupinka číslo 10 a na vaření jsme se měli dostavit v 13:00. V 9:30 byl závod odstartován! Nejdříve jsme šli na stanoviště s čísly 10 a 9. Obě stanoviště jsme zvládli na maximum bodů. 10 bylo řešení konkrétního problému a pod stanovištěm číslo 9 se skrývala zdatnost, kde jsme museli vytáhnout Kikina na strom. Potom jsme šli na logiku. Tam jsme měli vyřešit detektivní příběh. Dále po cestě leželo stanoviště pozorování, které prověřilo naše oči tím, že jsme v určitém úseku měli najít věci, které nepatří do přírody. Další stanoviště bylo řešení krizových situací. Obzvláště jsme se smáli, když Kikin odpověděl na otázku: „Co bys uďál, kdybys našel mrtvé zvíře?“, odpověděl, „zahrabal bych ho.“ Na hledání informací, kde se hledala doprava z Litomyšle do Olomoucké ZOO, jsme opět získali plný počet. Pak jsme se ztratili a opět jsme se zorientovali a došli jsme na šifrování a všímavost. Potom jsme ještě stihli odhad, který byl velice těžký. A obzvlášť nám dělalo problém rozeznání pánů prezidentů Beneše od Masaryka z ústřižků. Ve 12:45 jsme dorazili na vaření. Měli jsme limit hodinu a půl. Oheň jsme kvůli mokrému dřevu rozdělávali hodinu a bez foukání Trávy bychom to neuďáli. Za půl hodiny jsme uvařili polévku, najedli se a uklidili ohniště.
Po obědě jsme šli na orientaci, kterou jsme docela zvládli. Potom následovala půl hodina hledání zdravovědy. Nejen že jsme chodili lesem, my jsme šplhali strmý svah na lom. A když jsme zdravovědu našli, bylo již pozdě, a tak jsme se pomalu vraceli. Na startu už čekal Koudy a my pomalu přicházeli za doprovodu kytar skupiny Qeen. Ohlásili jsme se a pak jsme si šli hodit talířem. Postupně přicházely další hlídky. Ale počasí nám nepřálo a brzy se spustil obrovský slejvák. Svůj čas jsme trávili na střídačkách. Dále se konal obrovský nástup. Všichni jsme byli napjatí. Bohužel hned první vyhlásili starší skautky, které skončily na posledním místě. Mladší skautky se umístili na krásném místě třetím. Pak se začaly vyhlašovat chlapecké výsledky. Když vyhlásili poslední místo, opravdu jsme se radovali, že jsme to nebyli my. Potom co začali vyhlašovat první trojku, byli jsme napnutí k prasknutí. Byl to souboj mezi 2 Skutečskými hlídkami a námi. Na třetím místě vyhlásili Pelikány. Na druhém místě Skutčáky a nás pohltila euforie. Trapera při běhu pro cenu provázel náš řev. Byl to řev radosti. Smáli jsme se a řvali jak paviáni. Opravdu jsme si to užívali. Za ceny jsme si vybrali hru Česko a voleyballový míč. A také jsme postoupili na krajské kolo, které bude 7. – 9. 6. v Chrasti, kde nás posílí i Jemnej, který teď válel šunky v Paříži. Pak už jsme šťastni nastupovali do Koudyho auta. Cestou jsme se stavili ještě na Štěpánov pro králíka a rebarborové buchty. V autě panovala příjemná atmosféra. Když jsme přijeli do srubu, odložili jsme věci a uďáli pár fotek. Pak jsme se rozešli (ne se svými přítelkyněmi) a šli jsme domů.
Zpomaflex
Horst Fux – Zpomaflex doporučuje Lužský skaut.
