Štítek: Výprava

Rubriky
Fotogalerie Skauti

Podzimní výprava Skautů

V pátek jsme ve velkém počtu vyrazily do Skutečského bazénu, večer ve srubu uvařili a připravily se na sobotu. Ráno se nikomu nechtělo nic dělat a vstávat. A tak ty co nechtěly jít vyrazili v 6:15 domů. Na výpravu jsme nakonec šli jen tři. Já, Semmyš a Dynna (pes). Ostatní se zalekli a promarnili nejhezčí podzimní den z týdne. Autobusem jsme dojeli do Podlažic. Pěšky pokračovali kolem Horeckého rybníka ke smírčímu kříži u Vhacholic. Dále zkratkou k vaně a podél Žejbra na Podskalu a do Vrbatova Kostelce. Poté jsme vystoupali na cestu ve stráni a prošli borovým lesem do Skutíčka. V lese jsme uvařili na dřívkáči oběd, testoviny se zeleninou a nivou. Dále jsme pokračovali k vodárně pod Přibylovem a po poli s balíky, které jsme se pokouseli přeskakovat, k rybníku pod Štěpánovem. Pod Zbožnovským rybníkem jsme vyrazili na stráň ke třem lipám. Po poli k louži a na žlutou značku do lesa, ze které jsme se odpojili do rokle vedoucí do Zdislavi. Celkem jsme ušli 21km. Kouďák

Rubriky
Světlušky

Vánoční výprava světlušek (27 – 29.12. 2007)

Čtvrtek…Lístek, Geiša, Zasněnka, Čepička, Jahůdka, Ivanka, Fijavička, Verča, Bára…kompletní sestava světlušek a jedné skautky, která se rozhodla strávit necelé tři dny a dvě noci poskautsku. A že jsme se do toho pustily rovnou po hlavě. Jen jsme odhodily bágly do srubu, vydaly jsme se na cestu pozorovatelů. Naše cesta se klikatila, půda pod nohama mrzla, stejně tak i naše líčka. Ale jen co jsme se ocitly v chráněné rezervaci (Hamzově léčebně) a její správce nás nejednou pěkně prohnal, mráz jakoby pominul. Zjistily jsme, jaké vzácné rostliny v léčebně rostou, kdo se o zdejší park stará, kdo je tu ředitelem nebo jaké zvláštnosti a unikátnosti jsou tu k vidění. Hned po návratu na nás čekalo překvapení. Protože to byla jediná příležitost, jak nás mohl Ježíšek zastihnout společně, využil této chvíle a přinesl nám dárečky v podobě oddílových triček. Ale to už byl pomalu večer, který jsme si zpříjemnily hereckým uměním všech světlušek. Jejich dramatická nápaditost je upřímněobdivuhodná. Cvičily jsme paměť, když jsme se vžily do veverek s hladovými bříšky, které po zimě hledají své oříšky. Čaje s výstižnými názvy (čaj od krále Abašunky, čaj ze země trpaslíků, pro mlsné jazýčky, či od boha slunce) nám uvařila slavná vnučka slavné čajové prabáby. Ale už byl čas spát, načerpat sílu na další den.
Pátek…Naše sluníčková trička začínala být čím dál veselejší. Smálo se z nich na nás celých patnáct veselých Píďalek. Mezitím co trička schla, my odjely na výlet. A to až do Chrudimi, kde jsme navštívily Muzeum loutkářských kultur. Všude samé loutky, strašidelné, veselé, barevné, skutečné, historické, loutky známých pohádkových postaviček, loutky až z daleké Číny.Co by to ale bylo za loutky, kdybychom si s nimi nemohly zahrát divadlo! A tak dramatická činnost pokračovala a my se skvěle bavily. A dokonce jsme měly štěstí, potkaly jsme totiž Brtníka a všichni, kteří jsou znalí, jistě chápou. Trička mezitím uschla a my se vrhly do práce. Míchaly jsme, krájely, loupaly, obalovaly, prostě poctivě kuchtily společnou večeři. A byla víc než delikátní. Večer jsme zkoušely, jak dobrý máme odhad a zahrály jsme si na střihorukého Edvarda. Kdo ho měl dobrý, určitě si odstřihl nějaký ten dáreček. Setmělo se, nastal čas hvězd. Proto přišlo vhod, když jsme se o nich dozvěděly něco víc. Skautská večerka se rozlehla po místnosti a naše spacáky se těšily, až je zahřejeme.
Sobota…Rychle to uběhlo, v kroužku jsme se vítaly, v kroužku se loučíme. Některé z nás dostaly odborky-světýlka, které si splnily na táboře, některé z nás se dokonce staly rádkyněmi-šestnicemi své družiny. Všechny si ale odnášíme jedinečné skautské zážitky!

Šídlo

Rubriky
Roveři & Rangers Skauti

Vánoční výprava na Sněžku 2007

Jednou na schůzce jsme se rozhodli, že se vypravíme, na naší nejvyšší horu Sněžku. Pro tuto výpravu vybral Kouďák sobotu 15. 12. 2007. Abychom se blíže domluvili, sešli jsme se již v pátek ve srubu od čtyř hodin a dohodli se, že by bylo lepší přespat ve srubu, jelikož jsme museli z Luže vyrazit už ve 4:20. Z těchto důvodů jsme se rozešli domů, kde jsme se nachystali, sbalili si věci a vrátili se zpět do srubu. Ve srubu jsme si vybalili věci, připravili nocleh, uvařili čaj do termosek a šli jsme spát. Ráno jsme vstávali ve 3:45 a rychle se šli zase sbalit, protože jsme už ve 4:15 měli vyrazit ze srubu. Z Luže jsme jeli auty do Chrasti a odtud jsme jeli vlakem ve 4:49 do Rosic nad Labem. V Rosicích jsme měli 12 minut, abychom se přesunuli do vlaku, který odjížděl v 5:31 a to do Hradce Králové. Do Hradce jsme dorazili v 5:55. Tady jsme čekali asi tak hodinu a přesunuli jsme se doautobusu. O půl deváté jsme dorazili do Pece pod Sněžkou. V Peci jsme zjistili, že je tu opravdu zima a tak jsme na sebe navlékli co nejvíc oblečení. Po náročném asi pěti minutovém aklimatizování jsme se vydali na cestu.
Z Pece jsme šli nepříjemným svažitým terénem přímo na Růžohorky. Na této cestě se nejeden z nás zadýchal, ale chata Růžohorky, kde jsme se ohřáli a dali si něco na zub, za to stály. Po ohřátí jsme se vydali po rovince přes Růžovou Horu až na Sněžku, kde už to bylo horší, jelikož strašně foukalo, byla tu zima a Sněžka zrovna není jedna z nejnižších. Avšak když se odsunuly mraky, naskytl se nám nádherný pohled jak na Sněžku, tak i na její okolí. A troufám si říct, že zato to stálo. Ale času nebylo nazbyt, proto jsme se vydali na cestu dolů. Tady jsme potkali dva členy horské služby. Ti nás moc nepovzbudili, protože nás informovali, že o něco níže jsou dvě lavinová pole a proto jsme museli jít pomalu a tiše. Asi po hodině a půl jsme konečně dorazili k prvnímu stavení a už jsme věděli, že je to skoro za námi.
V peci jsme ještě zmrzlí čekali asi něco přes hodinu a v 17:05 už jsme seděli v autobuse a mířili jsme zpět do Hradce. Zde jsme se přesunuli na vlak do Rosic a potom na vlak do Slatiňan. Ve Slatiňanech jsme byli v 8 hodin. Odtud jsme si to valili zpět do srubu, kde jsme po sobě uklidili a všichni jsme se rozešli domů. Byl to sice namáhavý den, ale stál zato.

Vrcholu Sněžky dosáhli 15. 12. 2007 BOLÝTO, KOUĎÁK, LIŠKA, MÍLEK, PŮ, REMEK, RUDA, SLÁVEK A STEHLÍK.

Ruda

Rubriky
Roveři & Rangers

Výprava na Kralický Sněžník (27. – 30.9 2005)

Na tuto dlouho plánovanou výpravu jsme vyrazili ve čtvrtek 27.10., z Luže pouze Očko, Jasanka, Kouďák a Liška. Autobus nás dopravil do Ústí nad Orlicí, kde jsme mělivýhled do krajiny zajištěné přenocování v klubovně ústeckých skautek. Dorazili jsme, obhlídli situaci, vyslechli co a jak a kde a dorazili z Brna Miki s Bedlou. Tak jsme se ubytovali, dopapali zásoby od maminek a vymýšleli jsme program na besídku. Plány máme, jen je zrealizovat :-), pak už relaxujeme ve spacáku u Skřítka. Ráno bylo opravdu překvapující, páč jsme vstávali v pul jedenácté, stane se no :-), tak jsme se nasnídali a vydali se na nákup. Cestou jsme fotili a fotili. Po návratu na chatu jsme začali realizovat naši hru s ústeckými randgers, nafotili jsme jim detaily z jejich města a oni to měli poznat, docela to zvládli. Následovaly další společné hry: jungle speed, hmyzák, vylepšená honička … mezitím za námi dorazil i Marko. Po dostatečném vyblbnutí se ústečandy rozloučili a my ukuchtili večeři. Měli jsme těstoviny se špagetkou a bravčovou konzervou :-), část se nás kapku přejedla :-). No a dál někdo hrál zuřivě jungle speed (Marko, Očko, Jasanka), stavěl kostku ze sirek (Miki, Bedla, radili ostatní) a tak vůbec. Později jsme opět ze spacáků zhlédli Pelíšky a spali. Ráno bylo pro změnu kruté, vstávali jsme v 5:00 na vlak. Stihli jsme to. Vystoupili jsme v Červeném potoku odkud jsme šli přes Dolní Moravu na Králičák. V Dolní Moravě jsme špatně odbočili, takže jsme dorazili k vrcholu odjinud :-). Cesta byla hóóódně do kopce, ale dorazili jsme nahoru. Cestou jsme poobědvali sledováni projíždějícím traktoristou a několika turisty, no možná je ta Vysočina lákala :-). Počasí se nám opravdu vydařilo, modré nebe, sluníčko … jen na vrcholu děsně foukalo, tak jsme rychle udělali pár fotek a hurá k prameni Moravy. Ochutnali jsme a už jsme spěchali ke slonovi, aby nám splnil nějaké to naše přáníčko:-), doufám, že se vyplní. Jo jo, nahoru a nutně následovalo dolů. Šlo se lépe a cestou jsme si i zazpívali:-) uteklo to rychle. Kousek před Starým městem pod Sněžníkem jsme se zastavili u vojenského bunkru a zvládli fotky přes střílnu a také jsme si zablbli na balících sena, to byla honička po balících a co z toho je fotek :-). Ovšem vlak na nás nepočká, tak jsme radši šupali k zastávce. Měli jsme nakonec ještě dost času, tak jsme vytáhli sušenky, čokoládu,… Pak přijel vlak a hurá domů. V Ústí jsme zašli do Avionu na večeři apod., a pak na chatu a spát. Po té třicetikilometrové túře se nám to krásně spalo. Ráno jsme vstávali na vlak, takže jsme se rychle nasnídali, pobalili, rozloučili se s Mikim, Bedlou a Liškou, kteří jeli z Ústí později a odfrčeli domů. Výprava se povedla a ti co nejeli musí trpce litovat. Bylo to bezva.

Očko