Rubriky
Fotogalerie Skauti Skautky Středisko Světlušky Vlčata

Kde lišky dávají dobrou noc

Patnáct dní a čtrnáct nocí. Na louce obklopené lesem. V krásné přírodě Toulovcových Maštalí. Skautské středisko Tangram Luže po roce opět vyrazilo na své oblíbené tábořiště na Račí potok.

Račák, jak tomuto malebnému místu zkráceně říkáme, hostil naše skauty od 3. do 17. července.Během této doby jsme se společně snažili naučit se něco málo ze skautské všestrannosti, tedy základy zdravovědy, přírodovědy, zálesáctví, skautské a státní historie či co to vlastně znamená být skautem. Především jsme si ale užívali společnost kamarádů, se kterými jsme mohli tábořit. K tomu nám sloužila pestrá škála her – od těch propracovaných strategických, akčních či bojových až po klidné zamýšlecí, divadelní či role-play programy – a především také chvíle odpočinku.A to ať už během poledního klidu, večerech v teepee či s kytarou a akordeonem u táborového ohně.

Náš oblíbený Račí potok nám však letos tábor poněkud znepříjemnil tím, že se po devatenácti letech opět vylil a zaplavil téměř celou louku. Situace ale naštěstí nebyla tak kritická jako v některých dalších tábořištích rozesetých po území ČR, které byly postiženy čtvrteční bouřkou. My jsme totiž z obavy před silným větrem tábořiště opustili již ve čtvrtek odpoledne a společně se skauty ze Skutče jsme se na noc ukryli ve Zderazském kulturním domě. Na tomto místě se sluší poděkovat všem zúčastněným lidem ze Zderazi, Skutečskému středisku a především Janu Bártovi – Lišákovi, neboť právě on nás včas varoval a do kulturního domu přizval, čímž nás zachránil před noční evakuací tábora. Na louce zůstali tři vedoucí, kteří v noci naprostou většinu věcí před vodou zachránili. Když jsme ráno situaci obhlédli, rozhodli jsme se na pár dní tábor přerušit a děti jsme poslali domů – zde bych chtěl opět poděkovat všem rodičům za pochopení a rychlost, s kterou si pro své děti přijeli. Stejně tak děkuji Pavlovi Vodvárkovi a Lukáši Pešinovi za pomoc s bezprostředním úklidem louky. Byla nám nabídnuta i pomoc Lužských hasičů, kterou jsme však odmítli, protože na louce moc práce nezbývalo a vše záleželo na počasí. Jediné, co nám přes víkend zbývalo, bylo opravit mosty a přesunout stany na suchá místa. Sluníčko nám naštěstí přálo a louka během víkendu uschla, takže se nám podařilo tábor již v neděli obnovit.

Symbolický rámec nám letos poskytl svět profesora J. R. R. Tolkiena a jeho příběh Pán Prstenů. Celou dobu nás provázela spousta postav, jako například hobit Frodo Pytlík, čaroděj Gandalf, hraničář a dědic Gondorského trůnu Aragorn a mnoho dalších. Zkrátka hobiti, lidé, elfové i trpaslíci. Tyto, a i další postavy se zároveň objevily i na kartičkové hře, kterou jsme připravili. Hra funguje na principu Přebíjené a na kartách jsou zobrazeny různé bytosti a charaktery ze světa Středozemě. Každé dítě svou sbírku karet během tábora rozšiřovalo a poté si ji odvezlo domů, takže si s nimi můžete zahrát i vy. Samotní účastníci tábora představovali příslušníky čtyř hobitích rodin, kteří se společně s Frodem vydali na nebezpečnou cestu do Mordoru. Cílem výpravy bylo zničit Prsten moci a tím už nadobro porazit temného pána Saurona. Dobrodružství jsme úspěšně zvládli a šťastný konec jaksepatří oslavili.

Letošní tábor byl sice netradiční ale možná i proto si ho budeme ještě dlouho pamatovat. Věřím, že jak děti, tak i vedoucí si ho pořádně užili a už se těší na příští rok.

Fotogalerie z tábora.

Antonín Vodvárka – Trapper

Rubriky
Benjamínci Fotogalerie Oldskauti

Tábor Benjamínků – KDO JE MENŠÍ, NEŽ-LI MY.

Nejmenší předškolní skauti Benjamínci se letos začátkem července vydali tábořit v doprovodu svých rodiči nebo prarodičů na základnu do Čachnova.

Šestnáct dětí a dvanáct dospělých prožilo tři dny v přírodě hrami zaměřenými na poznávání živočichů, kteří jsou menší, než samy děti, od ptáků, obojživelníků, hmyzu až po mikroby. Proto zněl název letošního táboření KDO JE MENŠÍ NEŽ-LI MY. Prohlídka komářího křídla nebo nohy v mikroskopu byla překvapením i pro mnohé dospělé.

Počasí hrám a putování lesem přálo. Jedna noc však byla značně deštivá. Ráno se tak Benjamínci probudili na promáčené louce, na které našlyi malou umáčenou myšku. Prvním pohledem už utopenou se ale děti, na rozdíl od dospělých, odhodlaně rozhodly zachránit. Daly ji v krabičce od čaje sušit do tepla ke kamnům, kde se, k překvapení nedůvěřivých dospělých, po usušení začala hýbat. Radost dětí neznala mezí, když se chvíli poté pustila i do kousku chleba. V lese za základnou děti postavily pro zachráněnou myš domeček, kam ji po dešti usušenou a čilou vypustily.

Děkujeme všem, kteří piditábor jakkoli podpořili, hlavně Janě a Borkovi Brázdovým, kteří nám vařili a jejich rajská omáčka byla po zachráněné myši dalším nezapomenutelným zážitkem.

(Alena Krejsová)

Fotky z tábora zde.

Rubriky
Benjamínci Fotogalerie Skauti Vlčata

Oddíl Baobab na jarní výpravě!

Benjamínci, Vlčata a Skauti podnikli společnou výpravu 7.-9.4. do Litomyšle a náramně si to užili 😉 však se jich můžete zeptat.

Jako ochutnávku z krásného města, pohodlné klubovny a příjemné atmosféry tady pár fotek:

http://oddilbaobab.rajce.idnes.cz/Oddilova_vyprava-Litomysl_7.-9.4.2017/

Rubriky
Benjamínci Fotogalerie Oldskauti Roveři & Rangers Skauti Skautky Středisko Světlušky Vlčata

Skautský tábor 2017

Rubriky
Benjamínci Fotogalerie

„Z pohádky do pohádky“ aneb letní tábor benjamínků

 

V uplynulém školním roce poprvé lužští skauti přivítali do svých řad nejmladší věkovou kategorii předškoláčků (4-7 let), benjamínků. Malí skautíci po celý rok chodili na pravidelné schůzky, učili se novým věcem a absolvovali jedno i vícedenní výpravy. A v létě nastal čas táborů, naše tradiční tábořiště na Račím potoce jsme nechali odpočívat, každý oddíl se vydal na svůj vlastní tábor a ani benjamínci nezůstali pozadu. Jejich první prázdninový týden patřil od pondělí do soboty pohádkám. Každý den vládla u skautského srubu v Luži, kde jme měli svoje zázemí, jedna pohádková postava, kterou si děti vybraly a podle které byl připravený program na celý den.

V pondělí to byli dva čertíci, kteří byli „malí, ale šikovní“. A tak jsme i my zkoušeli svoji šikovnost při stavbě tábora, výrobě oddílových triček a táborové nástěnky, balení balíčků a vázání mašliček. Velkým zážitkem pro všechny bylo první spaní po obědě ve vlastních stanech a první opravdický nástup. Večer se děti vrátily domů do svých postýlek a v úterý ráno jsme se opět sešli na tábořišti u srubu, tentokrát s Červenou Karkulkou. Podobně jako Karkulka ve stejnojmenné pohádce jsme sbalili košík s bábovkou a vyrazili do lesa. Tam jsme si snědli svačinu, nasbírali borůvky a přírodniny, postavili domečky a při zpáteční cestě hráli lístečkovou hru. Odpoledne nás horké počasí vyhnalo do řeky, kde jsme kromě průzkumu vod a pobřeží uspořádali závody vyrobených lodiček. Ve středu přitančila do tábora víla Amálka, se kterou jsme vyráběli léčivé lektvary, náhrdelníky a hudební nástroje, tančili vílí tanečky a odpoledne jsme se učili základům zdravovědy. Dalšího dne jsme si oblékli vyrobená trička, skautské šátky a turbánky a vyrazili jsme na celodenní výlet do Litomyšle. Naším cílem byl pohádkový zámek, na kterém měla být zakletá Šípková Růženka, té totiž patřil čtvrteční program. V Regionálním muzeu jsme si pohráli v dětské letní herně a prohlédli si výstavu stavebnice Merkur, v rodném domě Bedřicha Smetany jsme navštívili expozici věnovanou skladatelově životu a tvorbě s interaktivním programem šitým na míru zvídavým dětem. Prošli jsme si zámecké a klášterní zahrady a vydali se na zpáteční cestu do Luže. Pátek potom patřil indiánům. Na táborovou louku přijeli dva krásní koně se svými chovatelkami a všechny děti i dospělí pozorně poslouchali, sledovali a vyzkoušeli si, jak se o koně správně starat. Následné ježdění na obou konících bylo pro všechny velkým zážitkem. Po obědě a poledním klidu jsme si vyrobili indiánské čelenky, pomalovali si obličeje a vyzdobili tábořiště, protože na večer jsme čekali vzácnou návštěvu. Táborového programu, který tentokrát pokračoval celý večer a přes noc až do sobotního dopoledne, se s námi účastnili přátelé, rodiče a prarodiče malých benjamínků. Společně jsme připravili dobrou večeři, prohlédli si fotografie z uplynulého týdne, děti zahrály návštěvám pohádkové divadlo, které v průběhu tábora nacvičily, a společně jsme strávili krásné chvíle u táboráku, zpívali, tancovali a veselili se až do pozdního večera. V sobotu benjamínci pomalovali kus asfaltové cesty podél řeky nejhezčími zážitky z celého tábora, ochotní rodiče nám pomohli s bouráním a úklidem tábořiště a před závěrečným slavnostním nástupem jsme do nebe vypustili lampion štěstí, na který si každý mohl napsat nebo nakreslit svoje tajné přání. Tak doufám, že se každému jeho sny splní. Mně se můj sen o docela pohádkovém táboře splnil na sto procent a děkuji všem dětem i dospělákům, kteří se na splnění tohoto snu jakkoliv podíleli.

Kdo by si chtěl prohlédnout fotografie nejen z našeho, ale i z ostatních skautských táborů, najde je na webové adrese našeho střediska tangramluze.skauting.cz. Za oddíl benjamínků skautského střediska Tangram Luže se loučím táborovým pokřikem a těším se v září se stávajícími i novými členy na viděnou.

Alena Drábková – Bedla

Jdem z pohádky do pohádky,
večer domů, ráno zpátky,
náš tábor je takový
celičký pohádkový.
Čertík od Elišky z mlýna
to byl veliký šikula.
Chytrá Červená Karkulka
nebála se ani vlka.
Víla Amálka moc milá
celé dny by protančila.
Trny z růží plných šípků
zarostly spící Růženku.
Indiáni v kruhu sedí,
o svém přátelství vždy vědí.
Náš tábor je takový
celičký pohádkový.

Rubriky
Fotogalerie Skauti Vlčata

Tábor vlčat a skautů Chlébské 2015

 ŘÁDNĚ JSME SI UŽILI

A ZDRAVÍ SE VRÁTILI 

😉

VÍCE POZNEJTE SAMI Z FOTEK: Tábor Chlébské 17.-24.7.2015

 DSCF22489

Rubriky
Fotogalerie Skauti Vlčata

Den Země 2015

Den Země (22.duben) …

…je mezinárodním dnem, který má lidem připomenout, že nemohou na Zemi žít jen tak ledabyle a nezodpovědně, že nelze jen bez rozmyslu brát a neohlížet se co tím způsobíme…

První Den Země proběhl v roce 1970 v USA.

O českém probíhání Dnes Země se můžete dočíst zde:  http://www.denzeme.cz/

A celosvětově zde:  http://www.earthday.org/

I my jsme letos zorganizovali malou seznamovací akce s tímto dnem v rámci schůzky vlčat a skautů (23.4.). Při té příležitosti jsme se pokusili ulevit okolní krajině a tak jsme vysbírali odpadky po louce, na břehu i v řece.

Díky všem, kteří se zúčastnili. Doufám, že budete k přírodě ohleduplní i po celý rok. A těším se, že za rok uděláme další-kreativnější-veřejnější akci.

Uzlík 😉

01

04

Rubriky
Fotogalerie Středisko

Skautské setkání po 25 letech

Jak znělo motto na naší pozvánce „je to už 25 let, co lužský skaut přišel v roce 1990 na tento svět“ a neuvěřitelných 70 let od jeho vzniku v roce 1945. „Chtěli bychom to oslavit a přitom se pobavit“.

Tak se také stalo. V sobotu 25. března 2015 bylo v arboretu Hamzovy léčebny slavnostním nástupem, vztyčením vlajky a skautskou hymnou zahájeno setkání skautů po více než čtvrtstoletí nepřetržité činnosti střediska. A bylo to setkání milé a někdy až dojemné. Vždyť místo malých dětí, které jsme znali, přijeli zdálky i blízka dospělí lidé, tátové a mámy se svými rodinami a dětmi. Na nich bylo nejvíce vidět, kolik času uplynulo. Našimi skautskými řadami prošlo za 25 let téměř 400 dětí. Několikaměsíční úsilí shánění adres, kontaktů a roznášení pozvánek přineslo své ovoce. Sešlo se nás více než 200 účastníků.

Ve 13,30 hodin startoval u klubovny závod „Putování s Tamgramem“, který nás provedl cestou od prvních táborů až po současnost. Také úkoly na 15 stanovištích byly motivovány táborovou hrou, kde si každý zájemce formou testíku mohl vyzkoušet své dovednosti a vědomosti. V modřínovém háji historii střediska, v březovém háji poznej živočicha, u jezírka morseovku, dále poznej uvázaný uzel, indiánské měsíce či hrady z blízkého okolí. Z dovedností složení tangramu, zkoušku hmatu, odhad délky, počtu a času, namotávání provázku s vláčkem. V altánu postřehovou hru chytni klíč, na hřišti složení hanojské věže nebo paměťovou Setonovu hru, hod kládou a pohybovou hru najdi poklad. Závodu se mohl zúčastnit opravdu každý, současní i bývalí členové střediska, rodiče s dětmi, hosté i pacienti léčebny. V cíli si vyhodnotili své dovednosti a odměnou jim byl Pamětní list, malé občerstvení a vlastnoruční otisk palce s podpisem na Kmenu.

Souběžně s tímto závodem v tee-pee za klubovnou probíhaly za doprovodu kytary další soutěže, rukodělné práce a opékání hadů na ohni, což se líbilo hlavně nejmenším dětem.

Kdo chtěl zažít trochu více adrenalinu, mohl vyzkoušet některé z připravených lanových aktivit, lasování, práci s bičem, šplhání po bednách, přechod pohyblivé lávky, slackline nebo ukázku rozdělávání ohně bez sirek. Počasí nám přálo, dokonce se ukázalo i sluníčko, tak se mnohým ani nechtělo do klubovny na další program. Tam nás čekala bohatá výstava fotek, deníků, vandrovníků, kronik a rukodělných prací či pamětních listů a relikvií z táborů i akcí pořádaných.

V 16 hodin byl zahájen skautským signálem program v klubovně, kde se představily svým vystoupením všechny věkové skupiny dětí. Scénkou Svojsíkovi skauti naši oldskauti předali pomyslnou „káru“ mladší generaci. Nejmladší benjamínci, tj. předškoláci, se uvedli pokřikem a přezdívkami, světlušky svou Hádankou, skauti scénkou Teleskauting a skautky hrou na kelímky Cupsong.

Dvouhodinový maratón promítání videí a fotek z táborů , výletů, soutěží a oddílových akcí byl přerušován jen zpěvem s kytarou či vzpomínkami dnes již bývalých členů střediska. A co by to bylo za oslavu bez dortu – při sfouknutí svíček jsme si všichni přáli, aby dalších 25 let bylo alespoň tak úspěšných a naplněných radostí z práce i dětí jako dosud, ne-li lepších. V přestávce před dalším programem jsme se občerstvili grilovanou klobáskou a nastal čas i na prohlídku výstavy a popovídání si s hosty a hlavně s bývalými skauty. Vždyť to byl hlavní smysl a cíl našeho setkání!

Třešničkou na dortu bylo vystoupení skupiny Bolaso. Hrálo se, zpívalo, dokonce i tančilo. Nádherná atmosféra, úžasní kamarádi, co si přát více. Zbývá jen vyslovit dík všem, kteří se podíleli na přípravě setkání, bývalým vedoucím, skautům. Děkujeme léčebně za zapůjčení klubovny a možnost uspořádat závod v arboretu, panu řediteli a všem zaměstnancům, kteří nám ochotně vyšli  vstříc, maminkám za bohaté občerstvení, kamarádům za hudební doprovod a prostě všem, kdo jste si přišli zasoutěžit, pobavit se a strávit s námi příjemné odpoledne.

Zachovejte nám, prosím, přízeň i nadále.

Za skautské středisko Tangram Luže

Hana Zlesáková

Rubriky
Fotogalerie Středisko

Zpívání pod Vánočním stromem 2013

Chceme touto cestou poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě této předvánoční akce, skautům, zpěvákům i hudebníkům, městskému úřadu a hlavně Vám všem, kteří jste si přišli připomenout příběh narození Ježíše Krista, zazpívali si s námi koledy, odnesli si do svých domovů betlémské světlo a přispěli svou štědrostí na sbírku „Postavme školu v Africe“, kterou skauti již několik let pořádají a podporují. Na konto pro děti v Africe byla letos poukázána částka 6.380,- Kč.

Děkujeme za Vaši přízeň a přejeme krásný a pohodový rok 2014.

                                                                                              Skauti z Luže

 

Rubriky
Fotogalerie Roveři & Rangers Skauti

Vánoční výstup na Sněžku 2013

Jako každý rok i letos se uskutečnila výprava na Sněžku. Letošní hvězdná sestava byla: Uzlík, Mája, Liška, Kouďák, Zpomaflex, Jemnej a Kikin.

Sešli jsme se v pátek 20. 12. v naší skautské klubovně. Nejdříve jsme si našli spoje a dohodli plán trasy. Potom jsme něco zahráli a šli jsme spát, abychom byli odpočatí. Vstávali jsme ve 4 ráno. Nasnídali jsme se, sbalili si věci, poklidili srub a vyrazili s domluvenými taxíky směr Uhersko. Tam už na nás čekal vlak do Pardubic, kde jsme přebíhali na vlak do Dvora Králové. Odtud jsme autobusem jeli do Trutnova a z Trutnova do Pece pod Sněžkou, kde jsme byli už v 7 hodin. Což se nám ještě nikdy nepodařilo.

Nakoupili jsme si zásoby na cestu v místním krámku a vyrazili. Trasu jsme zvolili přes Růžohorky. Šli jsme podél nově otevřené lanovky. Nejprve nás čekal náročný výstup lesem. Potom jsme došli k zasněžené chajdě. Tam jsme po sobě házeli sněhové (ledové) koule, krychle, kvádry či jiné patvary a shazovali jsme své soky či sokyně do sněhu. Od této chatrče nikdo neodešel suchý. Pak jsme konečně došli na Růžovou horu. Zde jsme se usadili v chatě a dali jsme si kofolu a polévku.

Po obědě jsme šli chvíli lesem a potom jsme již v dáli viděli největší horu ČR. Další úsek byl svah, který někteří odvážlivci sjeli na lopatě, a pak už nás čekalo poslední stoupání. Při posledním výstupu byla cesta zledovatělá, takže jsme mohli pozorovat pár držkopádů, ale i přes tuto nepříjemnost jsme na Sněžku dorazili. Zde jsme udělali společné fotografie, odeslali pohledy a kochali se výhledem na okolí. Při sestupu ze Sněžky foukal silný vítr, který nás velmi obtěžoval, ale asi po půl hodině foukat přestalo.

Zpáteční trasu jsme naplánovali Obřím dolem. Kde byla většina sněhu vyfoukaná, takže jsme naše lopaty moc nevyužili, ale sem tam jsme přece neodolali pokušení a sjížděli jsme některé zasněžené svahy. V Peci pod Sněžkou jsme čekali půl hodiny na autobus, tak jsme se usadili v jednom z tamních krámků, kde si někteří jedinci koupili čokoládu ze Sněžky. Zpátky jsme jeli úplně samou cestou: z Pece do Trutnova, z Trutnova do Hradce Králové, odtud do Pardubic a z Pardubic do Uherska, kde na nás zase čekali naše taxíky. Domů jsme se vrátili asi v 8 hodin.

(Zpomaflex)

Společné foto z vrcholu