Rubriky
Roveři & Rangers Skauti

Výprava na Sněžku

Stejně jako si někteří Vánoce nedokáží představit bez kapra a stromečku je pro lužské skauty předvánoční čas neodmyslitelně spjat s výpravou na nejvyšší vrchol naší republiky, Sněžku.

Naše expedice tento rok čítala celkem pět více či méně zkušených horalů. Sešli jsme se již v pátek ve srubu, kde jsme si přichystali vše potřebné na druhý den a večer si zpříjemnili hraním deskových her.

V sobotu nastal den D. Budík začal zvonit v 5:30, což se nakonec ukázalo, jako skoro pozdě. Vlak v Chrasti jsme stihli jen tak tak. Přes Pardubice jsme zamířili do Dvora Králové, kde jsme, i přes zpoždění, chytili autobus do Pece pod Sněžkou.

Po povinné občerstvovací pauze v místním obchodě jsme začali konečně stoupat do kopců. Terén byl, zejména z počátku, pokryt velice nepříjemnou ledovou krustou, jejíž podcenění nejednomu horalovi připravilo tvrdý střet se zemí. Po vstupu do lesa ale naštěstí led zmizel, takže až na Růžohorky, kde byla další pauza, tentokrát obědová, se nám šlo náramně dobře.

Po obědě nás, krom prvního sněhu, čekalo i závěrečné stoupání. Za silného větru se všem členům výpravy podařilo vystoupit až na vrchol, nícméně výhledů jsme si moc neužili, tak nebylo třeba otálet a po vrcholové fotografii jsme se rovnou vydali zpět na autobus. Původní plán na návrat Obřím dolem byl z důvodu jeho uzavírky zmařen, tak jsme museli bohužel stejnou cestou.

Jelikož nám to šlo dolů poměrně rychle, stihli jsme při čekání na autobus dokonce ještě nakoupit večeři. Po již skoro tradičním běhu na vlak v Jaroměři jsme se úspěšně dostali zpět do srubu, kde jsme ještě chvíli hráli deskovky, a šli spát.

Tak zase za rok, snad ve větším počtu. A více sněhu by nám také nevadilo.

Rubriky
Skauti Skautky

Skauti a skautky na Sněžce

Dne 23.2.2018 jsme měli sraz v 18:00 hodin ve srubu . Potom přišel Šíra a odemknul srub , pak jsem šli všichni dovnitř potom hned Šíra začal vybírat peníze , a když je vybral tak jsem šli na nákup kopit si snídaně a večeři .jsme přišly z nákupu ,tak Šíra nám řekl že máme připravit spací prostor a potom nám měl Kakavin vysvětlit hru, když nám to vysvětli tak jsme pak šli večeřet a po večeři jsem šli hrát tu hru co nám Kakavin vysvětlil , když jsem tu hru do hráli tak to vyhrála Maki , a pak jsem se šli oblíknout do pyžama a když jsme byly všichni oblečený tak jsem se šli koukat na film ,který se jmenoval Mount Everest . Po filmu jsem šli spát což bylo kolem půl dvanáctý večer . A v sobotu jsem vstávaly v pět hodin a pět minut , když jsme vylezly ze spacáku tak jme se šli na snídani , a ke snídani byli kuličky do kakaa s mlékem . Pak jsem si šli sbalit věci sebou , když jsem to měli sbalený tak jsem pak jeli autem do Chrasti na vlak a z Chrasti jsem jeli do Pardubice Rosice nad Labem a tam jsem přesedli na další vlak to jsem zas dojeli do Dvora Králové nad Labem a tam jsem šli na autobus , pak jsme jeli rovno do Pece pod Sněžkou . Z Pece pod Sněžkou jsme šli po žluté turistické stezce potom jsem se napojili na zelenou turistickou stezku a když jsme došly k Horský Boudě Růžohorky tam jsem si dali polívku . Klíště ,Kakavin, Citron a Maki jsme měli polívku z kuřecí ho vývaru a Šíra měl polívku z kyselého vývaru . Tak jsme odtud pokračovali na vrchol Sněžky . Pak když jsem šli cestou na Sněžku tak tam byl skoro samý led . Když jsme se vyšplhaly konečně na horu tak tam jsme měli 15 minut pauzu a po pauze jsem se šli vyfotit ke sloupu a to mám znamenat že jsem tu Sněžku jako skauti dobyly . A když jsem šli dolů tak jsem se Šíry optaly jestli to můžeme sjet na lopatách a na plastovým skateboardu na sníh , potom kdo chtěl už přímo z hůry tak mohl a ten kdo nechtěl tak nemusel . Když jsem dorazili ze Sněžky dolů tak jsem spěchali na autobus aby jsem ho stihli . Pak jsem nastoupili do autobusu a jeli jsme na vlakový nádraží do Svobody nad Úpou tak odtud jsem do jeli na hlavní nádraží do Trutnova a z Trutnova jsme jeli do na hlavní nádraží do Hradce Králové a z Hradce Králové jsem jeli do Pardubic na hlavní nádraží a z Pardubic z hlavního nádraží jsme jeli vlakem do Uherska -(okres Pardubice) tam pro nás přijeli Natka s Tondou auty. A pak nás z Uherska odvezli auty do Luže ke srubu. Potom když Šíra odemknul srub tak jsem si šli uvařit gulášovou polívku a potom jsem šli hned po večeři spát protože ráno v Neděli jsem vstávali celkem brzo . Když jsme vstali tak jsem se šli nasnídat a po snídani jsem museli po sobě uklidit bordel a když to bylo uklizený tak jsme se rozloučili a šli jsme domů . A tak končí naše dobrodružná výprava na Sněžku. (Klíště)

Rubriky
Roveři & Rangers Skautky

Sněžka 2015

Vyjížděli jsme okolo půl páté z Luže, autem :D. Z Chrasti jsme vyjížděli v 5 hodin. Cestou jsme téměř všichni spali. Pak jsme párkrát přesedali a byla to celkem sranda. Přijeli jsme do Pece cca v 8h, šli jsme do „AKCE“ Kubík 😀 a pak jsme se vydali na cestu Obřím dolem. Stezka byla namrzlá takže se šlo ztěžka, ale to Kouďák, Jemnej a Uzlík dokázali zahnat svými vtipy 😉 😀 Na horu jsme se vyškrábali před polednem, napsali jsme pohledy a šlo se dolů přes Růžohorky cestou jsme hráli na Lamu či vysvětlovali si navzájem jaký je rozdíl mezi „SUŠENKOU“ a „OPLATKOU“. Také jsme se stavili na občerstvení v chatě na růžohorkách.

Šli jsme z kopce takže to bylo ok 😉 Když jsme dorazili do Pece, tak jsme potkali dvě skautky (Z Řevnice), které jeli s námi autobusem v 15h. S nimi jsme také hráli na Lamu. Pak jsme okolo 18h dorazili do Uherska kde na nás čekala Louka která nás odvezla do bezpečí našich domovů. Bylo to Supr,kali,fradžilisti,expialiózní!!!  😀 😀 😀

 Vlnka (Mumla 😉 😀 )

Fotky ze sněžky

Video ze sněžky

 

Rubriky
Fotogalerie Roveři & Rangers Skauti

Vánoční výstup na Sněžku 2013

Jako každý rok i letos se uskutečnila výprava na Sněžku. Letošní hvězdná sestava byla: Uzlík, Mája, Liška, Kouďák, Zpomaflex, Jemnej a Kikin.

Sešli jsme se v pátek 20. 12. v naší skautské klubovně. Nejdříve jsme si našli spoje a dohodli plán trasy. Potom jsme něco zahráli a šli jsme spát, abychom byli odpočatí. Vstávali jsme ve 4 ráno. Nasnídali jsme se, sbalili si věci, poklidili srub a vyrazili s domluvenými taxíky směr Uhersko. Tam už na nás čekal vlak do Pardubic, kde jsme přebíhali na vlak do Dvora Králové. Odtud jsme autobusem jeli do Trutnova a z Trutnova do Pece pod Sněžkou, kde jsme byli už v 7 hodin. Což se nám ještě nikdy nepodařilo.

Nakoupili jsme si zásoby na cestu v místním krámku a vyrazili. Trasu jsme zvolili přes Růžohorky. Šli jsme podél nově otevřené lanovky. Nejprve nás čekal náročný výstup lesem. Potom jsme došli k zasněžené chajdě. Tam jsme po sobě házeli sněhové (ledové) koule, krychle, kvádry či jiné patvary a shazovali jsme své soky či sokyně do sněhu. Od této chatrče nikdo neodešel suchý. Pak jsme konečně došli na Růžovou horu. Zde jsme se usadili v chatě a dali jsme si kofolu a polévku.

Po obědě jsme šli chvíli lesem a potom jsme již v dáli viděli největší horu ČR. Další úsek byl svah, který někteří odvážlivci sjeli na lopatě, a pak už nás čekalo poslední stoupání. Při posledním výstupu byla cesta zledovatělá, takže jsme mohli pozorovat pár držkopádů, ale i přes tuto nepříjemnost jsme na Sněžku dorazili. Zde jsme udělali společné fotografie, odeslali pohledy a kochali se výhledem na okolí. Při sestupu ze Sněžky foukal silný vítr, který nás velmi obtěžoval, ale asi po půl hodině foukat přestalo.

Zpáteční trasu jsme naplánovali Obřím dolem. Kde byla většina sněhu vyfoukaná, takže jsme naše lopaty moc nevyužili, ale sem tam jsme přece neodolali pokušení a sjížděli jsme některé zasněžené svahy. V Peci pod Sněžkou jsme čekali půl hodiny na autobus, tak jsme se usadili v jednom z tamních krámků, kde si někteří jedinci koupili čokoládu ze Sněžky. Zpátky jsme jeli úplně samou cestou: z Pece do Trutnova, z Trutnova do Hradce Králové, odtud do Pardubic a z Pardubic do Uherska, kde na nás zase čekali naše taxíky. Domů jsme se vrátili asi v 8 hodin.

(Zpomaflex)

Společné foto z vrcholu

Rubriky
Skauti Skautky

Sněžkové dobrodružství 21.12.2012

Jako každý rok i letos se naplánovala výprava na Sněžku. Nakonec jsme se ale vypravili jenom tři. Dva Sněžkoví nováčci, Jemnej a Uzlík a znalec Kouďák. Nejdříve jsme přespali ze čtvrtka ve srubu, zkoukli filmek a pak pár hodinek spali. Bus z Luže nám jel ve 4:52. Přestoupili jsme v Chrasti, v Pcích-Rosicích, Hradci a ještě v Trutnově. A v 9:30 jsme byli na Pomezních boudách. Tu jsme konečně vykročili po svých směrem na chatu Jelenku.

Hned po prvním stoupání jsme si ověřili sílu slunečních paprsků na zimních bundách, čepicích a rukavicích, takže jsme některé uklidili do batohů. Ale šlo se pěkně, protože nesněžilo ani zatím nefoukalo a opravdu svítilo. Koudy sem tam fotil a pořád jsme se mohli koukat na kleslé mraky pod námi vytvářející bílou zvlněnou hladinu. Cestou jsme vyzkoušeli sněžnou lopatu a pytle a sjeli jsme si k polské hranici. A jelo to hooooodně rychle. Cestou nás kromě sluníčka hřál taky čaj v termoskách. Při posledním zdolávání samotné Sněžky už dost foukalo, a tak jsem využila znaleckého vázání šátku: kufii. Nahoru jsme vylezli už s mírně se ozývajícíma nohama asi ve 12 hodin. Koukli jsme se kolem, stoupli si před webkameru, a pak si šli na chvilku sednout dovnitř do poštovny a napsat pár (Jemnej i více :D) smsek, krom Kouďáka, který poslal pohled. Pak jsme se najedli a klouzali se zase dolů. Prošli jsme kolem Luční boudy, památníku obětí Krkonoš a ve tři hodiny jsme se rozhodovali před Výrovkou co dál. Buď si půjdem sednout dovnitř na polívku, nebo risknout 5 kilometrů dolů na bus co jede v 15:37. Bylo to dramatické, ale zkusili jsme to. Já měla lopatu, takže mi to jelo rychle a mohu se prohlásit za profesionálního lopatistu po silnici. Kluci za mnou běželi, občas jeli na pytli a byli celí splavení, ale stihli jsme to. Pak jsme to střihli nějakou strmou loučkou na bus station a měli jsme ještě 2 minutky rezervu.

Zpátky jsme jeli vlastně podobně, protože někde na trase někdo skočil pod vlak, takže se to tak různě měnilo. Z Chrasti nás vezl Brtník, takže nám zastavil kolem 20. hodiny naproti srubu, kde byla zrovna rada, skočili jsme si pro spacáky, trošku tam povyprávěli, jak bylo (aby nám záviděli to sluníčko a jasno) a pak jsme se rozešli domů.

Uzlík =o)

Rubriky
Fotogalerie Skauti

Sněžka 2011

19. prosince jsme se všichni sešli ve skautském srubu a zabalili si všechny potřebné věci na cestu. Večer jsme se podívali na film a šli jsme spát, protože nás čekal náročný den. V úterý jsme o půl čtvrté ráno vstávali a ranním autobusem odjeli do Vysokého Mýta. Tam jsme dvacet minut počkali v čekárně, a poté odjeli autobusem do Hradce Králové, kde jsme přestoupili na autobus do Trutnova. V Trutnově jsme hodinu čekali v čekárně na vlakovém nádraží. Z vlakového nádraží jsme se přesunuli na nádraží autobusové, odkud jsme odjeli do Pece pod Sněžkou. V Peci jsme se přistrojili a šli jsme k lanovce. Od lanovky jsme zahájili výstup. Před polednem jsme už byli na Růžohorkách v chatě na obědě. Všichni jsme si dali polívku a pokračovali dál. Na vrchol Sněžky jsme vystoupili kolem půl druhé. Koukli jsme se do poštovny, vyfotili jsme se a šli jsme zpátky do Pece, ale přes Obří důl. Cestou jsme šli přes lavinové nebezpečí a tato cesta vypadala lepší než ta nahoru. Do Pece pod Sněžkou jsme dorazili kolem půl páté a autobusem v pět hodin jsme odjeli. V devět hodin jsme už byli v Luži a v půl desáté doma. Čvachtal

Rubriky
Fotogalerie Roveři & Rangers Skauti

Sněžka 2010

Výprava na Sněžku probíhala ve dnech 17.-19. prosince 2010. Samotný vrchol jsme pokořili v sobotu 18. prosince, ale to dost předbíhám :). Někteří se sešli už v pátek večer a ráno pak společně vyrazili auty do Uherska a odtud vlakem do Pardubic. Menší skupinka se k celé výpravě připojila na pardubickém vlakovém nádraží kolem sedmé hodiny ranní. Tímto chci poděkovat Františkovi, který mě vzbudil dostatečně předem a to z důvodu jeho sms zprávy s důležitým obsahem: „Vem nějakej míč, je jedno jakej, hlavně ho vem!“. A tak jsem od pěti ráno přemýšlela, k čemu budu na Sněžce potřebovat míč :).

Obloha se během cesty do Pece pod Sněžkou vyjasnila a my odcházeli na nejvyšší horu České republiky s modrým nebem nad hlavou. Před samotným výstupem jsme se zastavili u dolní stanice lanovky. Svlékli jsme ze sebe několik kil nepotřebné bavlny, vlny a elastanu a vyrazili do kopce. Dalším odpočívadlem byla „díra v lese“ a ač jsem nevěřila, opravdu tam byla :). Tam se nám naskytl první pohled na Sněžku a abych pravdu řekla, mně už ten samotný pohled stačil :).

Na Růžohorkách jsme se občerstvili, zároveň ztratili dva členy výpravy a pokračovali dál měkkým sněhem k našemu cíli. Kolem druhé hodiny zdolali 1602 m n. m. tito členové výpravy: Eliška, Šídlo, Kouďák, Marko, Fanda, Remek, Semmyš, Kiki, Kyklop, Šíra, Mílek, Radek a Čvachtal. Asi o čtyřicet minut později se k cíli dobrali také Kuba s Davidem. Naskytl se nám úžasný pohled na zimní Krkonoše.

Modré nebe a bezvětří nás doprovodilo zpátky do Pece. Zimu jsme poznali až při cestě do Hradce Králové. Pozdrav posíláme řidiči autobusu, který netopil, ale dokonce ještě větral :). Proto jsem si nepřipadala jako v autobuse, ale jako v jeskyni. Tento pocit umocňovala centimetr tlustá ledová kresba na oknech :). Zahřáli jsme se až sprintem na vlakové nádraží. Odtud jsme odjížděli do Rosic, konečnou pro nás byla Chrast. Upřímné díky všem, kteří nás dopravili auty do Uherska nebo z Chrasti. A samozřejmě kuchařům Alče a Pepovi za připravenou večeři a ohřátý vzduch na 22°C :). Nesmíme zapomenout na Kouďáka, který vše zorganizoval a zdokumentoval a proto (vlastně nejen proto 🙂 ) je Sněžka 2010 nezapomenutelná! Šídlo

Rubriky
Roveři & Rangers Skauti

Vánoční výprava na Sněžku 2007

Jednou na schůzce jsme se rozhodli, že se vypravíme, na naší nejvyšší horu Sněžku. Pro tuto výpravu vybral Kouďák sobotu 15. 12. 2007. Abychom se blíže domluvili, sešli jsme se již v pátek ve srubu od čtyř hodin a dohodli se, že by bylo lepší přespat ve srubu, jelikož jsme museli z Luže vyrazit už ve 4:20. Z těchto důvodů jsme se rozešli domů, kde jsme se nachystali, sbalili si věci a vrátili se zpět do srubu. Ve srubu jsme si vybalili věci, připravili nocleh, uvařili čaj do termosek a šli jsme spát. Ráno jsme vstávali ve 3:45 a rychle se šli zase sbalit, protože jsme už ve 4:15 měli vyrazit ze srubu. Z Luže jsme jeli auty do Chrasti a odtud jsme jeli vlakem ve 4:49 do Rosic nad Labem. V Rosicích jsme měli 12 minut, abychom se přesunuli do vlaku, který odjížděl v 5:31 a to do Hradce Králové. Do Hradce jsme dorazili v 5:55. Tady jsme čekali asi tak hodinu a přesunuli jsme se doautobusu. O půl deváté jsme dorazili do Pece pod Sněžkou. V Peci jsme zjistili, že je tu opravdu zima a tak jsme na sebe navlékli co nejvíc oblečení. Po náročném asi pěti minutovém aklimatizování jsme se vydali na cestu.
Z Pece jsme šli nepříjemným svažitým terénem přímo na Růžohorky. Na této cestě se nejeden z nás zadýchal, ale chata Růžohorky, kde jsme se ohřáli a dali si něco na zub, za to stály. Po ohřátí jsme se vydali po rovince přes Růžovou Horu až na Sněžku, kde už to bylo horší, jelikož strašně foukalo, byla tu zima a Sněžka zrovna není jedna z nejnižších. Avšak když se odsunuly mraky, naskytl se nám nádherný pohled jak na Sněžku, tak i na její okolí. A troufám si říct, že zato to stálo. Ale času nebylo nazbyt, proto jsme se vydali na cestu dolů. Tady jsme potkali dva členy horské služby. Ti nás moc nepovzbudili, protože nás informovali, že o něco níže jsou dvě lavinová pole a proto jsme museli jít pomalu a tiše. Asi po hodině a půl jsme konečně dorazili k prvnímu stavení a už jsme věděli, že je to skoro za námi.
V peci jsme ještě zmrzlí čekali asi něco přes hodinu a v 17:05 už jsme seděli v autobuse a mířili jsme zpět do Hradce. Zde jsme se přesunuli na vlak do Rosic a potom na vlak do Slatiňan. Ve Slatiňanech jsme byli v 8 hodin. Odtud jsme si to valili zpět do srubu, kde jsme po sobě uklidili a všichni jsme se rozešli domů. Byl to sice namáhavý den, ale stál zato.

Vrcholu Sněžky dosáhli 15. 12. 2007 BOLÝTO, KOUĎÁK, LIŠKA, MÍLEK, PŮ, REMEK, RUDA, SLÁVEK A STEHLÍK.

Ruda