Rubriky
Světlušky

Podzimní výprava světlušek 12.-13.11. 2010

Podzimní výpravy se zúčastnily: Klárka, Vlnka, Adélka, Klíště, Terka, Majda, Kiki, Anežka, Drobek, Anet, Míša, Iva, Fijavička a Verča. V kuchařské soutěži vyhlásila porota (Bedla se Zoubkem) jako nejlepší kuchaře Majdu, Kíku a Anežku za jejich lahodné jablkové knedlíky. Moc jim také chutnala Klárčina jahodová palačinka nebo Terky a Klíštěte pomazánka. Velké světlušky se večer vydaly na stezku odvahy. Sobotní dopoledne jsme putovaly po stopách Jettyho a plnily různé úkoly. Uvařily jsme polévku v kotlíku a po obědě se rozloučily.

Rubriky
Středisko

Tábor ROKEMKROKEM 2008 – Račí potok (28. – 12. 7. 2008)

Už samotný název napovídá, čím jsme to letos putovali. A ať je to k neuvěření, byl to ROK! A co se dá za 14 táborových dní stihnout? Že jen pár přehazek, táboráků a stezek odvahy? Tc…my jsme stihli oslavit Nový rok, Velikonoce, Vánoce, dokonce i Silvestra. A protože se o přesnou pravidelnost našich dní, měsíců a roků stará vesmír, vydali jsme se prozkoumat tyto zákonitosti na to nejlepší místo. V Proseči totiž narazíte na Planetární stezku, kde objevíte nejen přesné zmenšeniny planet, slunce a měsíce, ale také zajímavosti o všech těchto vesmírných tělesech. Takřka tropická cesta vesmírem nám zabrala téměř celý den. Proto klobouk dolů před těmi nejmenšími, kteří hned druhý táborový den nastřádali do botasek 20 kilometrů. Ještě ten večer nás překvapila převzácná návštěva. Bylo to Jaro, Léto, Podzim a Zima. Jen co přišli, štěbetali, hašteřili se, chlubili se svými vlastnostmi, ale kdo je ten nejoblíbenější? Na jaký měsíc se těšíme nejvíce? To se musí zjistit! Proto neváháme a v kalendáři ukazujeme na první stránku, na leden. Vhod přijdou palčáky, šály, nepochybně také lyže. Vrháme se na ledovou klouzačku, účastníme se zimních olympijských her. V dalších chladných měsících slavíme den mateřského jazyka, den skautů, den básní nebo den vody. Mezi všemi těmi oslavami stíháme navštívit Svratku, zahrát si golf na anglickém trávníku, usínat v zámecké zahradě nebo pod strašidelným skalnatým převisem, naučit se lasovat nebo upéct masíčko na rozžhavených kamenech. Na jaře jsme zase slavili den památek, navštívili jsme proto zámek v Nových hradech spolu s výstavou historických kol. Holky malovaly velikonoční vajíčka, kluci nás vypráskali pomlázkami. V dubnu je den tance, z tábora umíme macarenu a také moderní salsu, kterou nás naučili profesionální tanečníci. Vyzkoušeli jsme si, jaké je být handicapovaný, v květnu si totiž postižené každoročně připomínáme. Vyrobili jsme si květináče, v den květin jsme si stylově ozdobili podsady. V den rozmanitosti zvířat jsme měli ideální příležitost vyfotit si tučňáka, kachnu, koalu nebo jaguára. Jak jinak oslavit den hudby než táborákem. Společně s panem hvězdářem a profesionálními dalekohledy, brouzdali jsme hvězdnou oblohou. Světlušky i vlčata si plnili vlčky, světýlka, někteří sliby, které jsou prvním krokem do opravdového skautování. Nesmíme zapomenout na starší skauty a skautky, kteří pomáhali vedoucím ve všech směrech. Ale to už bylo horké léto, den leváků nebo den zrušení otroctví. Na podzim jsme si připomněli naše blízké, o kterých se už jen vypráví. Noční cesta lampiónovým lesem je nezapomenutelná. Vyzkoušeli jsme si být vegetariánem i slepcem. V den stromů jsme hledali svůj strom, v den bílé hole ztracený zrak. V den pozdravů jsme se naučili zdravit třiceti cizokrajnými jazyky. Nadešel očekávaný prosinec. Zasněžený stromeček skrýval vánoční dárečky, nechybělo ani cukroví. Silvestr jsme oslavili také jak se patří. Ti kteří si v celoročním putování vedli nejlépe, otevřeli poslední den pomocí získaných klíčů truhlu, do té doby patřící Jaru, Létu, Podzimu a Zimě. Noví měsíční králové si odvezli domů zajímavé ceny, také ti čistotní něco získali, ti zkušení si na turbánek připevnili Tři bílé tesáky nebo Tři kapky rosy. Skauti se skautkami se vrhli do plnění vzácné odborky Tři orlí pera. Vedoucí si odvezli nové zkušenosti, děti nové zážitky. Věříme, že jsme společně prožili těch 14 stanových dní na stejné vlně, která nás unáší dál a dál. Těšíme se na další Račí potok, na další společně strávené chvíle prožité ve skautském duchu. Těšíme se na Vaše lumpárny a upřímné oči v sloup. Liška, Panda, Jasanka, Louka, Bedla, Cylindr, Šídlo, Smíšek, Jana, Zoubek, Hana, Miki, Máma, Kája, Očko, Verča, Jerry, Terezka, Čekanka, Borek, Brepta, Žabka, Honza, Savěnka, Brtník, světlušky, vlčata, skauti, skautky, roveři, rangers a malý František! Více fotek naleznete ve fotogalerii našeho střediska.

Šídlo

Rubriky
Středisko Světlušky Vlčata

Krajské kolo závodu vlčat a světlušek – Heřmanův Městec

7. červen. Nervozita, obavy, zvědavost. Jací asi budou ti nejlepší z Chrudimi, Svitav, Ústí či Pardubic. A co my? Nejmenší středisko v chrudimském okrese. Máme šanci na slušné umístění? Žádné obavy a vzhůru do závodu. Píďalky vybíhají druhé, Orlíci devátí, Škorpióni sedmnáctí. Celkem osmnáct hlídek bojuje o postup do celostátního kola. Ale tam se potkají opravdu jen ti nejlepší. Počasí nám zatím přeje, vdáli však hrozí bouřka. Světlušky se vracejí ve skvělém čase. Na výsledky si však budeme muset ještě chvíli počkat. Sluníčko pálí, hlídky se objevují v cíli. A to už čekáme na výsledky. Naše Píďalky jsou osmé stejně jako Škorpióni. Osmé nejlepší družinky v celém kraji, to je úžasná skutečnost. A co Orlíci. Padají jména středisek z Moravské Třebové, Červené Vody, Proseče, Skutče, Heřmanova Městce,…Luže však padla jako poslední a proto se lesem rozlehl vítězný ryk. Přání se stalo skutečností. Mráz běhal po zádech při té nádherné představě. Družinka lužských vlčat v republikových závodech! Orlíci, přejeme Vám mnoho štěstí, v září všem ukážete co lužský skauting umí! A hlavně, co umíte VY!!!

Šídlo

Rubriky
Středisko

Předkolo závodu světlušek a vlčat

Byl to jeden z prvních teplých jarních dní, kdy jsme se sešli v Janovičkách. Přesně 26. dubna 2008 se totiž konalo předkolo oněch bájných závodů, kde se děti vrhají do lesů, polí a luk jako divoká zvěř? A abychom měli s kým závodit, pozvali jsme družinky z okolních středisek. Seznámili jsme se tedy se skautíky z Chrasti a ze Skutče. Celkem se závodu zúčastnilo osm hlídek, čtyři chlapecké, čtyři dívčí. Naši hoši si odnesli ze závodů zlaté a stříbrné umístění, holky pak stříbrné a bronzové. A aby si všichni všechno pěkně vyzkoušeli a natrénovali, museli splnit celkem 12 úkolů. Tak například: zdravověda, manuální zručnost, poznávání přírody, vyhledávání informací, logické myšlení, vztah k vlasti a skautingu, orientace, fyzická zdatnost, kuchařská dovednost nebo řešení krizových situací. Nejlépe si se všemi disciplínami poradili lužští Škorpióni a skutečská Hříbata. Nakonec jsme si všichni pochutnali na lahodné česnačce, kterou uvařily samotné družinky.

Šídlo

Rubriky
Světlušky

Vánoční výprava světlušek (27 – 29.12. 2007)

Čtvrtek…Lístek, Geiša, Zasněnka, Čepička, Jahůdka, Ivanka, Fijavička, Verča, Bára…kompletní sestava světlušek a jedné skautky, která se rozhodla strávit necelé tři dny a dvě noci poskautsku. A že jsme se do toho pustily rovnou po hlavě. Jen jsme odhodily bágly do srubu, vydaly jsme se na cestu pozorovatelů. Naše cesta se klikatila, půda pod nohama mrzla, stejně tak i naše líčka. Ale jen co jsme se ocitly v chráněné rezervaci (Hamzově léčebně) a její správce nás nejednou pěkně prohnal, mráz jakoby pominul. Zjistily jsme, jaké vzácné rostliny v léčebně rostou, kdo se o zdejší park stará, kdo je tu ředitelem nebo jaké zvláštnosti a unikátnosti jsou tu k vidění. Hned po návratu na nás čekalo překvapení. Protože to byla jediná příležitost, jak nás mohl Ježíšek zastihnout společně, využil této chvíle a přinesl nám dárečky v podobě oddílových triček. Ale to už byl pomalu večer, který jsme si zpříjemnily hereckým uměním všech světlušek. Jejich dramatická nápaditost je upřímněobdivuhodná. Cvičily jsme paměť, když jsme se vžily do veverek s hladovými bříšky, které po zimě hledají své oříšky. Čaje s výstižnými názvy (čaj od krále Abašunky, čaj ze země trpaslíků, pro mlsné jazýčky, či od boha slunce) nám uvařila slavná vnučka slavné čajové prabáby. Ale už byl čas spát, načerpat sílu na další den.
Pátek…Naše sluníčková trička začínala být čím dál veselejší. Smálo se z nich na nás celých patnáct veselých Píďalek. Mezitím co trička schla, my odjely na výlet. A to až do Chrudimi, kde jsme navštívily Muzeum loutkářských kultur. Všude samé loutky, strašidelné, veselé, barevné, skutečné, historické, loutky známých pohádkových postaviček, loutky až z daleké Číny.Co by to ale bylo za loutky, kdybychom si s nimi nemohly zahrát divadlo! A tak dramatická činnost pokračovala a my se skvěle bavily. A dokonce jsme měly štěstí, potkaly jsme totiž Brtníka a všichni, kteří jsou znalí, jistě chápou. Trička mezitím uschla a my se vrhly do práce. Míchaly jsme, krájely, loupaly, obalovaly, prostě poctivě kuchtily společnou večeři. A byla víc než delikátní. Večer jsme zkoušely, jak dobrý máme odhad a zahrály jsme si na střihorukého Edvarda. Kdo ho měl dobrý, určitě si odstřihl nějaký ten dáreček. Setmělo se, nastal čas hvězd. Proto přišlo vhod, když jsme se o nich dozvěděly něco víc. Skautská večerka se rozlehla po místnosti a naše spacáky se těšily, až je zahřejeme.
Sobota…Rychle to uběhlo, v kroužku jsme se vítaly, v kroužku se loučíme. Některé z nás dostaly odborky-světýlka, které si splnily na táboře, některé z nás se dokonce staly rádkyněmi-šestnicemi své družiny. Všechny si ale odnášíme jedinečné skautské zážitky!

Šídlo

Rubriky
Středisko

Mikulášská besídka 2007

Neexistuje rok, kdybychom nejkrásnější dny v roce neoslavili také spolu. A proto jsme se i letos sešli v kulturním domě v Dolích. K Vánocům patří řada tradic a my měli možnost si některé z nich připomenout. Zapálili jsme tedy další svíčku na adventním věnci a rozmístili se po sále, kde jsme mohli vyrábět vánoční ozdoby, pouštět skořápky po vodě, rozkrajovat jablíčka nebo kuchtit cukroví. Nechyběl ani pravý rybář s pravým kapříkem, ba dokonce ani umělec, který pomocí vody a vosku vykouzlil překrásné ornamenty.
Jako každý rok i všechny oddíly si připravily něco, čím by zpestřily program. Světlušky recitovaly básničky, vlčata zdramatizovala ekologickou demonstraci, skautky zahrály scénku z pohádkového seriálu, skauti nás potěšili akční soutěží. Jenže to zazvonil zvoneček a přišel Ježíšek, který každému něco nadělil. Středisku nové stany a také něco pro potěchu

svíčka

umělcům. Vzpomněl si na nás také Mikuláš s andělem a čerty. Jenže nikdo nebyl tak

zlobivý, aby patřil do pekla, proto se i příští rok setkáme opět všichni:D!

Šídlo

Rubriky
Světlušky Vlčata

Tábor Sequoia 2007 – Račí potok

Mnohý ti dá radu, jak přeplavat moře, ale málokterý tě vytáhne z louže.

I letos vyrostl na louce Račího potoka skautský tábor. A protože mu nechyběla vláha, což je vlastně už jeho dobrým zvykem rozrůstal se do všech směrů, tvarů, výšek a velikostí. Tábor ve tvaru lodi, dvě vysoké stěžně s plachtami, kormidlo, zdobená příď, kotva, 10 kajut pro malé námořníky- to vše připomínalo skutečnost, že jsme na čtrnáct dní opustili pevninu. Rozhodli jsme se uspořádat plavbu na bájné lodi Sequoia. Proto tedy: „Napnout plachty a zvednout kotvu!!!“
Když ustalo zvědavé štěbetání první noci a Sequoia se plavila tmou, ticho mezitím dávalo vědět, že je něco ve vzduchu. A to už jsme zápasili s bouří, jenž byla naším prvním budíčkem. Již nejsme námořníci té proslulé lodi, která svou přídí rozrážela vlny oceánů po stovky let, jsme ubozí trosečníci ostrova Wambundum. Ale ztroskotala loď, ne naše naděje na záchranu. A my všichni: Lístek, Geiša, Uzlík, Sirka, Fijavička, Beruška, Jahůdka, Rybana, Barcelona, Kytička, Malej, Véna, Maty, Semiš, David, Kája, Filda, Toník a Kuba, se zachráníme.
Po několika hodinách na ostrově jsme zjistili, že nejsme jeho jediní obyvatelé. Wambunové, lidé z kmene žijícího na ostrově, dokonce vědí, kde se nachází trosky naší „Bajné“. Jenže prozrazení těchto míst nebude zdarma. Wambunové zde žijí již po několik pokolení a ostrov téměř vyplenili, proto požadují nové loviště. A nevybírají si pouze nový ostrov plný hojnosti, ale vybírají si i kapitána. Jednoho z nás, který bude podle Wambunů schopný najít jim náhradní domov. Rozdali nám wambunské hole, na kterých si budeme zaznamenávat naše úspěchy. Jen ten, kdo jich bude mít nejvíc, se stane kapitánem Sequoii.
Tábor se i nadále rozrůstal…o nové ohniště, hřiště nebo lanové lávky a prolézačky. Námořníčci se utkali v boji s chapadly medúzy, pojídali samé v ybrané mořské pochoutky, zúčastnili se také námořní bitvy, bojovali proti pirátům v blokádě Pacifiku a chystali pasti pro mořské příšery. Také jsme se stali námořní policií a objevili jsme Motýlí ostrov. Zkoušeli jsme, čí lodička má lepší plachty a pěli jsme námořní písně. Vyráběli jsme námořnické číše a také lodní deníky. A jako správní plavčíci, měli jsme každý svůj šátek. A co by to bylo za námořníky, kdybychom se neplavili na skutečné lodi, dokonce proti proudu Ebalu. Naši plavbu jsme ukončili v přístavu Kunětice. Putovali jsme až k hradu, společně s kmenem Četuksů a navštívili Perníkovou chaloupku, kde na nás čekal nečekaný zábavný program:.Wambunové měli plné kapsy peněz, které našli na ostrově, prý snad byly pirátské, jenže jejich kapsy byly děravé a celou cestu je ztráceli. Plnili se nejen naše kapsy, ale také naše záznamové hole. Přesto pořád nebylo jasné, kdo se stane kapitánem. Námořníci dokázali Wambunům, že jsou stateční, kdy další kus lodi našli na konci cesty k majáku, který byl vidět pouze v noci. Trosky lodi také objevili v Chydudově (Dudychově) jeskyni, kam se téměř s horolezeckým nasazením vyšplhali všichni plavčíci. Další horolezecký výkon museli námořníci předvést, když lezli po neukotveném lodním žebříku. To, že jsou opravdu otužilí a že voda je jejich živel, dokázali starým mořským vlkům na koupališti v Boru u Skutče. Dalším odvážným činem byla noční výprava do Černého srubu, kam je poslala tajenka, kterou vyluštili. Slibovaný text, že zde možná nenajdou jen kousek lodi, byl pravdivý. Poklad na ostrově byl konečně objeven. Jenže takový poklad se musí hlídat. Již nám zbývalo najít poslední kousek lodi, když vtom někdo přepadl tábor a poklad zmizel. Byl to trest za nepoctivé hlídání? V temném lese jsme našli pouze nejasný vzkaz, který nás odkazoval na Pasíčka. Dlouho jsme neváhali a směřovali jsme k místu, které nám dopis prozradil. Hledali jsme všude, ale v areálu Pasíček jsme našli pouze zvířátka. Až cestou zpátky jsme objevili to, v co všichni doufali.Našli jsme naše poklady! Zjistili jsme, že všechny poklady, co máme, si musíme pořádně střežit! A protože jsme také objevili poslední kus naší Sequoii, byli jsme rádi, že můžeme vyplout.
Všichni prokázali sílu, odvahu, vytrvalost nebo zručnost, všichni dokázali všem, že jsou nejen skvělí námořníci, ale také zkušená vlčata a šikovné světlušky. Kapitán byl vybrán, loď měla napnuté plachty a v nich vítr. Oslava na palubě byla zasloužená! Tedy: „Zvednout kotvu! Odplouváme!“
Šídlo

Rubriky
Středisko

Místní kolo závodu světlušek a vlčat

Dne 8. května 2006 se v Luži konalo místní kolo závodu O stužku náčelní pro světlušky a Totem náčelníka pro vlčata. Malí skautíci závodili na trati dlouhé asi 2 km v oblasti zvané Komárka. Tento závod spočívá v plnění disciplín na trati. Jedná se o úkoly typu: šifrování, poznávání zvířat a rostlin, znalost dopravních a mapových značek, zdolání překážkové dráhy, manuální zručnost, zkouška paměti nebo manuální zručnosti. Je také důležitý čas na trati. Závodu se zúčastnilo 5 hlídek, z nichž každá se skládala ze tří členů. Jelikož šlo o místní kolo závodu, světlušky i vlčata soupeřili proti sobě, u vyšších kol závodu jsou kategorie dvě, zvlášť pro světlušky, zvlášť pro vlčata. Všichni skautíci, kteří se soutěže zúčastnili, si zaslouží velkou pochvalu. Také nás přesvědčili o tom, že by mohli dosáhnout pěkného umístění i na okresním kole. Závod se ukončil vyhlášením výsledků a s pocitem užitečně prožitého dopoledne jsme se všichni rozešli do svých domovů…

Šídlo