6.7.2007
Odjezd na tábor byl v 7:00 od našeho skautského srubu. Den předtím jsme se sešli u srubu, kde jsme naložili jedenáct kol na přívěs a čtyři kola do pikapu. Přívěs a pikap nám půjčil Brtník za čež mu moc a moc děkujeme. S pokapej vyrazil Miki a Bolíto v 6:00 směrem Strakonice. Ostatní odvezly rodiče na vlak do Žďáre u Skutče. Měli štěstí, protože stejným směrem cestoval pan Peterka s tranzitem a vzal nám všem naše batohy, takže jsme cestovali nalehko, za což moc děkujeme. 
Vlakem jsme vyrazili do Jihlavy. Cestu nám zpestřila výluka, takže jsme z Havlíčkova Brodu do Jihlavy museli jet náhradním autobusem. Odtud jsme dále pokračovali rychlíkem přímo do Strakonic. Tam už na nás čekal Miki, Bolíto a Peterkovi. Společně jsme došli ke zdejšímu zimnímu stadionu, kde Perkovi parkovali a rozebrali si svá zavazadla. Rozloučili jsme se s nimi a vyrazili se ubytovat do srubu, který nám pronajali místní skauti. Miki s Bolíte dopředu vše připravili, složili kola a uklidili klubovny, kde budeme spát. Rozdělili jsme se do skupin a vyrazili jsme se ubytovat. Ve společenské místnosti jsme si vysvětlili několik organizačních věcí a zahájili jsme naši táborovou hru.
Táborová hra se skládala ze tří částí. Zaprvé sloužit mapu světa. Tedy náš globus, po kterém budeme obeplouvat svět. Splnit námořní hodnosti Lanaře, Lodivoda, Kormidelníka a Kapitána. Posledním úkolem je vypátrat a najít poklad.
Část nás vyrazila na veliký nákup do Delvity a zbytek připravil ohniště, protože jsem se rozhodli, že si večer opečeme buřty. Než dorazili nákupčí, zahráli jsme si fotbal a několik drobných her. Když jsme byli konečně všichni opět zpět v tábořišti vyrazili jsme na průzkum terénu do centra města. Po návratu jsme si opekli buřty a začali stavět mapu táborové hry, kterou se stal 3D glóbus – renesanční mapa světa. Ti co chtěli ještě večer vyrazili na noční prohlídku zdejšího hradu, které byla provázena živými divadelními vstupy a historickým šermem. Ostatní mezi tím dostavěli dnešní část mapy. Jelikož hodina značně pokročila, vyrazili jsem do koupelny a do hajan.
7.7.2007
Dnešní den jsme začali rozcvičkou. Ke snídani byla vánočka s máslem a marmeládou a k tomu jsme měli kakao. Při snídani nám služba rozdala svačinu na cestu a šli jsme se připravit na dnešní výlet. Ze Strakonic jsme vyjeli po cyklostezce 1045 podél vody. Na této stezce jsme asi po 3km sjeli na slepou uličku.
Vodou to asi nepůjde, a tak jsme se vrátili zpět na rozcestí a našli správný směr. V Čemeřicích jsme zahnuli do leva a jeli jsme po stezce číslo 1067 přes Štěkeň, Vítkov a Osek. Kousek za Osekem mezi dvěma rybníky jsme zastavili na oběd. Měli jsme chleba s paštikou, no bašta. O náš kulturní zážitek se postarala nějaká traktoristka. Ta nás nejdříve vyrušila při obědvání, když jela na pole se sekačkou, pak jela z pole zpět a vyrušila nás podruhé. Netrvalo to dlouho a jela opět zase na pole, ale tentokrát se sběračem a za pár minut se senem zpět. Chvilku jsme zde ještě pobyli a vyrazili jsme dál. V Radomyšli jeli pořád rovně po cyklostezce 1062 přes Podolí, Černíkov, Drouželice až do Strakonic. Celkem jsme dnes ujeli 37km. Po příjezdu jsme chvíli odpočívali a šli jsme před srub hrát „skřapky“. Někteří po „skřapkách“ ještě nebyli unaveni, a tak šli hrát nohejbal. Než jsme stačili dohrát nohejbal byla už připravená večeře, ke které byla hrachová polévka a jako druhé jídlo byly těstoviny s kečupem. Hned po večeři jsme vyrazili dohrát rozehraný nohejbal. Hned co jsme to dohráli nás zavolali, abychom šli do společné místnosti hrát táborovou hru a skládat vlastní mapu. Když jsme to složili byla už večerka a proto jsme se umyli a šli spát.
8.7.2007
Dne je neděle, a tak jsme se rozhodli, že si dnes maličko přispíme. A udělali jsme dobře. Když jsme dorazili do Delvity na nákup čekalo nás nemilé překvapení v podobě zavřených dveří. 
Vyrazili jsme tedy jinam, do nedalekého Lidlu, ale i tam jsme neuspěli, protože v neděli otvírají až v devět. Vrátili jsme se tedy později, tím se nám, ale celý den zkomplikoval a náš plán byl ta tam, protože jsme v deset hodin teprve snídali. Ale zas tak moc nám to nevadilo. Od ráno totiž krásně svítilo sluníčko, a tak jsme si udělali sportovní dopoledne, kdy jsme hráli směsici her a plnili hodnosti. K obědu jsme si uvařili polévku a na celé odpoledne jsme vyrazili na městské koupaliště, se kterým jsme sousedili. Na koupališti jsme se pěkně vyřádili, velký bazén a hlavně tobogán zadarmo. Jedinou daní za tobogán byly naše sedřené a spálené břicha a pozadí. K večeři byli naplánované langoše, a tak Miki vyrazil dříve do srubu, aby zadělal těsto. Mezi tím, než těsto na langoše kynulo jsme si šli na hřiště v areálu koupaliště zahrát fotbalový mač, který skončil totálním vyčerpáním. Langoše byly super, ale bylo jich málo a tak se zadělávalo ještě jedno těsto. Celkem jsme spořádali langoše asi z 5kg mouky. Večer jsme ještě pokračovali v naší táborové hře a jelikož jsme po dnešním ráchání ve vodě byli dost unaveni vyrazili jsme do našich spacáků.
9.7.2007
Dne zase byla rozcvička. Snídali jsme puding s rohlíkem. Po snídani nám vedoucí řekli, že dnes pojedeme do Horažďovic, tak jsme se šli připravit. 
Ve Strakonicích jsme jeli v jedné řadě, ale jakmile jsme vyjeli z města, rozdělili jsme se do tří skupin. Na cyklostezku 1064 jsme se napojili v Únicích, předtím jsme jeli po normální silnici.Z této cyklostezky jsme v Mečichově sjeli na cyklostezku číslo 312, po které jsme jeli až do Horažďovic na náměstí. Tam byla chvilinku přestávka na nákup vlastních zásob. Pak jsme pokračovali po cyklostezce číslo 1066 na sv. Annu, kde jsme si dali oběd. K němu jsme měli chleba se sýrem a okurku. Když jsme odjížděli, tak Honza zjistil, že má píchlé kolo, proto mu Marko vyměnil duši a jelo se dál. Zrovna když jsme se rozjeli, tak začalo pršet. Takže se to na polních cestách, po kterých jsme jeli, hodně smekalo. Po této cyklostezce jsme dojeli až do Strakonic. Po příjezdu ke srubu jsme uklidili naše špinavá a zablácená kola a hned se šli převléknout do suchého. Za dnešek jsme ujeli 47 km. K dnešní večeři jsme měli bramborové knedlíky, zelí a uzené. Povečeřeli jsme a šli jsme spát.
10.7.2007
Dnešní ráno nás probudilo bubnování deště na okna srubu, což bylo docela nemilé probuzení. 
Nechali jsme tedy naše skauty spát o něco déle a vyrazili na nákup. Dešti se moc přestat nechtělo a tak jsme rozhodli, že zůstaneme ve srubu a podnikneme nějaké aktivity zde a ve městě. Dopoledne jsme pokračovali v plnění hodností a hráli citadelu. Po obědě a poledním klidu jsme vyrazili do města na razítkovou bitvu. Večer jsme se opět věnovali naší táborové hře a jelikož už bylo dost hodin vyrazili do hajan.
11.7.2007
Dnes nás čekal nejdelší výlet našeho tábora. Proto jsme se co nejrychleji nasnídali, abychom mohli co nejrychleji vyrazit. 
Ze Strakonic jsme vyrazili po cyklostezce 1045 podél Otavy, která vede až do Písku, kam jsme měli namířeno. Cestou jsme se zastavili u Žižkovy mohyly, kde jsme zároveň poobědvali. V Písku jsme si prohlédli nejstarší kamenný most v České Republice a krásné centrum města. Z Písku jsme vyjeli po cyklostezce 1015 do přírodního parku Písecké Hory. To jsme si ale dali. Cesta z Písku vedla celou dobu do kopce, a tak když už jsme nemohli, tak jsme zastavili a dali si oběd – chleba s vysočinou. Dorazili jsme do Albrechtic nad Vltavou odkud jsme vyjeli po cyklostezce 1091. Někde jsme však udělali chybu a místo toho, abychom vyjeli v Mýšenci jsme vyjeli v Novém Dvoře což bylo asi o 6km úplně jinde. To se však povedlo jen první a druhé skupině, třetí skupina jela správně a tak jsme si dali sraz v Ražicích. A odtud jsme jeli po cyklostezce 1043 a 1045 přímým směrem až do Strakonic. Když jsme dojeli, tak nás naše pozadí a nohy docela slušně bolely, protože jsme ujeli 85 km. Dnes už na nějaké sportování nebyla nálada, a tak jsme rychle udělali večeři, pokročili s táborovou hrou a šli si odpočinout.
12.7.2007
Ráno jsme stávali docela pozdě. Nikomu se totiž vůbec nechtělo, ani nám vedoucím. Byli jsme totiž po včerejším dnu hrozně unaveni. Navíc nás dnes opět zklamalo počasí. Dopoledne jsme vyráběli ruční papír, což nám zabralo docela dost času. Po obědě jsme odpočívali. Odpoledne jsme dodělávali ruční papír a sportovali. Hráli velké množství her. A navečer hráli nohejbaloví turnaj. Někteří však během dnešního dne nabrali moc sil, které neměli během dne kde ztratit, a tak večer místo toho, aby spali dělali bugr. Tak se stalo, že někteří si dali i 200 kliků než usnuli, ale i tak to bylo některým málo, a tak je čekalo ráno nemilé překvapení, ale o něm ještě neměli ani tucha.
13.7.2007
Ráno byl budíček, kuli večernímu nepořádku o něco dříve a vyrazili jsme na rozcvičku. 
Kousek jsme běželi, ale všichni krom Mílka cestou odpadli, což měli zakázáno, a tak hned po rozcvičce začaly ve srubu rajóny, každý obdržel úsek, který musel zamést a potom setřít. Jo jo to se chata potom jenom leskla. Po snídani jsme vyrazili po cyklostezce 1068 směr Rábí. Cesta byla dosti nepříjemná, pořád do konce. Tím jsme ztratili docela hodně sil a rozhodli se cestu zkrátit. Proto jsme jeli po cyklostezce 1069 do Horažďovic a odtud po cyklostezce 1066 podél Otavy až do Strakonic. Celkem jsme ujeli 52 km a byli jsme rádi, že jsme cestu zkrátili, kdybychom to neudělali měli bychom kolem 80 km a to už by bylo opravdu hodně. Večer jsme opět hráli táborovou hru, nakupovali a luštili indicie, které nám měli prozradit místo, kde se ukrývá poklad.
14.7.2007
Dnes je prakticky poslední den tábora, a tak jsme vše podřídili tomu, abychom dohráli táborovou hru a našli poklad. Ráno jsme tedy ještě nakoupili co nejvíce indicií a luštili jsme co nám síly stačili. A povedlo se.
Určili jsme místo, kde se poklad nachází a vyrazili jsme hledat. Jenže to nebylo tak jednoduché a hledání pokladu nám trvalo hodinu, což jsme opravdu nečekali. Navíc to pod mostem asi dodnes vypadá jako by tam vybuchla nějaká puma. Hlavně, že se povedlo, získali jsme tu nejdůležitější indicií, která nám řekla, kde se poklad nachází, a tak díky ní se nám ho povedlo objevit. V pokladu se ukrývaly diplomy, pamětní bankovky a krásné Strakonické hrnečky. Mezi tím než skauti našli poklad jsme připravili oběd. Na oběd jsme měli čínu a k ní rýži. No moc a moc jsme si pochutnali. Po obědě jsme vyrazili dělat houpačku a vykoupat se do Otavy. Marko se mezi tím jel projet do nedalekých Hoštic, kde se natáčely filmy Slunce seno a … Večer jsme měli za úkol sbalit kola, což nám zabralo asi dvě hodinky, taky to byla pořádná skládačka. Večer byl závěrečný mejdan, kdy kotila tekla plný proudem z várnice. Vyhodnotili jsme závěrečnou táborovou hru a zhodnotili tábor. Bylo už dost hodin a jelikož jsme se rozhodli, že ráno budeme vstávat v pět a vyrazíme domů raním vlakem.
15.7.2007
Ráno to bylo krušné vstávání. Rychle zabalit, uklidit nasnídat a vyrazit na vlak. Cesta byla úmorná, ve vlaku bylo hrozné teplo a všem se nám chtělo moc a moc spát. Miki s Bolíte jeli zase autem a tak byli doma o hodně dříve než mi. Ale byli na nás hodní, když jsme dorazili do srubu, byla už všechna kola smontována a mi si je mohli rozebrat a vyrazit domů za svými milovanými rodiči. Všude dobře doma nejlíp, ale užili jsme si moc krásných deset táborových dní.
Ruda a Miki
pomocí několika vedoucích a skautů se pustili do stavění teepka a ohrazení a do zdobení jesliček na Zpívání pod vánočním stromem. A jaké to letošní Zpívání pod vánočním stromem bylo? V něčem bylo tradiční, v něčem se od jiných roků trochu lišilo. Jako v předchozích letech jsme se i letos sešli v pět hodin na náměstí, tradičně jsme si zazpívali vánoční koledy, zahráli živý betlém, připomenuli si příběh o narození Ježíše Krista a uspořádali jsme sbírku na Adopci na dálku. Měli jsme taky dva výborné, skoro už „tradiční“ moderátory, Adélku s Martinem. A
jako každé zpívání, i letos v něm účinkovali pastýři, anděl, Josef s Marií a spoustu daráčků z řad světlušek a vlčat.
