Měli jsme se sejít již 10. 5. v 18:00 ve srubu. Nejdříve dorazil Tráva, pak já, a nakonec se doloudali i Traper a Kikin. Zrovna hráli Češi se Slovinci hokej, a tak jsme napjatě očekávali, jak to skončí. Nakonec jsme se přece jenom radovali z výhry 4:2. Kouďák měl dorazit později, a tak jsme zatím nakoupili chleba a polívky. Zatím jsme si cvičili naší scénku. Jakmile náš vůdce dorazil, šli jsme si zkusit uvařit gulášovku. Nebyla moc dobrá, protože jsme přidali trochu více vody, ale stejně jsme ji snědli (vypili). Potom bylo potřeba dodělat náš plakát. Vybrali jsme fotky na Koudyho notebooku a následně nalepili na plakát. Zkusili si scénku a poslechli jsme si ještě nějaké karaoke, ale abychom nabrali síly, tak jsme šli spát.
Budíky jsme měli nastavené na 6:00, ale protože se nikomu nechtělo vstávat, tak jsme se probrali až v 6:30. Šli jsme nakoupit jídlo a Koudy si zatím došel na Košumberk pro auto. Kolem 8:30 jsme vyjeli směr Skuteč. Když jsme dorazili na hřiště, šli jsme se ohlásit a předvedli jsme dlouho připravovanou scénku. Skautky dorazili o pár minut později a osvědčili se jako vzorné publikum. Pak jsme ještě chvíli plánovali naši hvězdnou taktiku. Poté začal nástup. Velitelka závodu – Andy pronesla úvodní řeč a řekla nějaké další informace. Konec závodu byl v 15:30. My jsme byli skupinka číslo 10 a na vaření jsme se měli dostavit v 13:00. V 9:30 byl závod odstartován! Nejdříve jsme šli na stanoviště s čísly 10 a 9. Obě stanoviště jsme zvládli na maximum bodů. 10 bylo řešení konkrétního problému a pod stanovištěm číslo 9 se skrývala zdatnost, kde jsme museli vytáhnout Kikina na strom. Potom jsme šli na logiku. Tam jsme měli vyřešit detektivní příběh. Dále po cestě leželo stanoviště pozorování, které prověřilo naše oči tím, že jsme v určitém úseku měli najít věci, které nepatří do přírody. Další stanoviště bylo řešení krizových situací. Obzvláště jsme se smáli, když Kikin odpověděl na otázku: „Co bys uďál, kdybys našel mrtvé zvíře?“, odpověděl, „zahrabal bych ho.“ Na hledání informací, kde se hledala doprava z Litomyšle do Olomoucké ZOO, jsme opět získali plný počet. Pak jsme se ztratili a opět jsme se zorientovali a došli jsme na šifrování a všímavost. Potom jsme ještě stihli odhad, který byl velice těžký. A obzvlášť nám dělalo problém rozeznání pánů prezidentů Beneše od Masaryka z ústřižků. Ve 12:45 jsme dorazili na vaření. Měli jsme limit hodinu a půl. Oheň jsme kvůli mokrému dřevu rozdělávali hodinu a bez foukání Trávy bychom to neuďáli. Za půl hodiny jsme uvařili polévku, najedli se a uklidili ohniště.
Po obědě jsme šli na orientaci, kterou jsme docela zvládli. Potom následovala půl hodina hledání zdravovědy. Nejen že jsme chodili lesem, my jsme šplhali strmý svah na lom. A když jsme zdravovědu našli, bylo již pozdě, a tak jsme se pomalu vraceli. Na startu už čekal Koudy a my pomalu přicházeli za doprovodu kytar skupiny Qeen. Ohlásili jsme se a pak jsme si šli hodit talířem. Postupně přicházely další hlídky. Ale počasí nám nepřálo a brzy se spustil obrovský slejvák. Svůj čas jsme trávili na střídačkách. Dále se konal obrovský nástup. Všichni jsme byli napjatí. Bohužel hned první vyhlásili starší skautky, které skončily na posledním místě. Mladší skautky se umístili na krásném místě třetím. Pak se začaly vyhlašovat chlapecké výsledky. Když vyhlásili poslední místo, opravdu jsme se radovali, že jsme to nebyli my. Potom co začali vyhlašovat první trojku, byli jsme napnutí k prasknutí. Byl to souboj mezi 2 Skutečskými hlídkami a námi. Na třetím místě vyhlásili Pelikány. Na druhém místě Skutčáky a nás pohltila euforie. Trapera při běhu pro cenu provázel náš řev. Byl to řev radosti. Smáli jsme se a řvali jak paviáni. Opravdu jsme si to užívali. Za ceny jsme si vybrali hru Česko a voleyballový míč. A také jsme postoupili na krajské kolo, které bude 7. – 9. 6. v Chrasti, kde nás posílí i Jemnej, který teď válel šunky v Paříži. Pak už jsme šťastni nastupovali do Koudyho auta. Cestou jsme se stavili ještě na Štěpánov pro králíka a rebarborové buchty. V autě panovala příjemná atmosféra. Když jsme přijeli do srubu, odložili jsme věci a uďáli pár fotek. Pak jsme se rozešli (ne se svými přítelkyněmi) a šli jsme domů.
Zpomaflex
Horst Fux – Zpomaflex doporučuje Lužský skaut.
