Rubrika: Skautky

Den první – Odjezd z Luže a návštěva Norimberku

Sešli jsme se asi v šest ráno v Pardubicích na nádraží. Kouďák dorazil jako vždy pozdě, ale stihli jsme to. Musím poznamenat, že Koudy jel autobusem a my ostatní jsme se svezli s panem Jankem. Dojeli jsme vlakem až do Prahy, kde mi během hodinové přestávky přinesl brácha spacák, a pak jsme nasedli do autobusu. Náš bus byl vybavený malými televizkami, ale ke Zpomaflexově zklamání nám je nezapnuli.
V Norimberku jsme si udělali malou přestávku na nádraží, kde jsme potkali jednoho opilého Čecha a vyrazili jsme do kempu. V kempu jsme se ukempařili a jeli do města. Při procházce u hradeb jsme narazili na super klouzačku a o kousek dál na bezva houpačku. Tam jsme strávili asi dvě hodiny a potom jsme šli na hrad. Pak jsme si to razili městem a cestou jsme potkali něco jako Orloj, akorát v německé verzi, a taky kostel sv. Lorenze. Cestou zpět jsme narazili na „odstřeďovák“ tj. takový nakloněný talíř, který se točí uprostřed a na to si lehneš a točíš se.
Mezitím přišel cizí chlap a ptal se nás, jestli nemáme pyrotechniku. Tak jsme řekli, že ne, chvíli jsme si s ním pokecali a šli jsme do kempu. Po cestě jsme našli pár kešek, v kempu uvařili bramborovou kaši s párky, vykoupali se – což se nám potom dlouho nepoštěstilo – a šli jsme do hajan. Geiša

Den druhý – Návštěva ZOO a přesun do Vilsecku

Ráno jsme se v 7:15 vzbudili, k snídani byl mazanec s marmeládou. Po snídani jsme umyli kotlík zbalili krosny (a schovali je do stanu), došli si na wc a vyrazili na vlak. Poté co, jsme vystoupili, jsme se zeptali jedné hezké paní na cestu do ZOO. Poté jsme jeli autobusem a kvůli sporné němčině jsme vystoupili o dvě zastávky dříve. Alespoň jsme našli další kešku. Cestou zpátky z kešky jsme museli běžet, protože by nám jinak ujel autobus. Konečně jsme se dostali k ZOO (německy Tier Garten). Po čtvrt hodině čekání jsme dostali mapky a dostali jsme 3 hodinky rozchod. V Zoo bylo mnoho druhů zvířat (např. Žirafy, Zebry, Pštrosy, Kachny, XXX, XXX, Papoušky, Mývali, Lvy, Tygry, domácí prasata, Velbloudy, Kozy, Lamy, Sovy, Delfíni, Ryby, Rypoušim Tučňáci, Lední medvědi, Grizli, Sysli, Motýli, Mravenci, Káně, oslizubry, Bizony, Nosorožce, Jeleny, Tapíra Pinďu …) Také jsme objevili dvě hřiště a vláček. Ještě jsme se v ZOO naobědvali a odjeli jsme do města. Koudy se šel procházet, ale my jsme zakempili u místní houpačky. Museli jsme čekat 0,5 h, než houpačku uvolnili 3 paní. Vedle na skluzavce se zatím odehrávaly milostné hrátky. Pak si nás přišel Koudy vyzvednout. Přesunuli jsme se k odstředivému kolotoči. Také jsme našli stříbrné kolo spojené tyčí se zemí, které fungovalo jako kolotoč. Jenom těm nejsilnějším se podařilo po výstupu nespadnout. Když jsme dotočili, šli jsme do campu. Já s Kikinem jsme se osprchovali, ostatní zabalili stan a během 15min jsme šli na vlakové nádraží. Bohužel náš 1. vlak měl zpoždění a tak jsme vlak do Vilsecku nestihly. Museli jsme čekat další hodinu. Gejša a Koudy šli koupit pohledy a známky a podívat se do města. (Pro známky jsme byli na poště, která byla už zavřená. Naštěstí jsme se doptali a naučili se s poštovním automatem.) Po hodině jsme nastoupili do vlaku. Kouďák nám dal nahoru krosny. Já chtěl spát, ale když se mě spolujezdec zeptal, jestli je mě blbě, tak jsem toho radši nechal. Po 40 minutách cesty jsme z nádraží vyrazili na náměstí, kde jsme se pocákali místní kašnou a podívali jsme se na mapu. Při odchodu se nás nějaký pán v luxusním BMW zeptal na cestu. Po větě: „We not here“ to naštěstí pochopil a šel se ptát jinam. Po vystoupání kopce jsme dorazili na palouček, kde jsme zakempili. Přivítání zajistil roj komárů. Obzvláště se jim líbil Koudy. Nakrájeli jsme cibuli, buřty a česnek. Začali jsme vařit vodu a po chvíli jsme do ní hodily těstoviny, dále jsme do omáčky přidali zeleninu a nivu. Zjistili jsme, že 5 buřtů je i na nás moc. Museli jsme kousek těstovin odlít. Stejně jsme dostali mega porci. Poté jsme šli spát. A to je vše přátelé. Zpomaflex

Den třetí – Z Vilsecku na Intercamp

Lístek

Den čtvrtý – Hike po okolí Vilsecku

Když jsme se probudili, byla veliká rosa. K snídani jsme měli chleba se sýrem. Potom bylo open ceremony, ze kterého jsme vyšli na 25Km dlouhou procházku, kde na nás čekaly různé úkoly. Než jsme vyrazili, promýchali jsme se s různými zeměmi. Po cestě jsme si házeli frisbee a hledali na mapě, kde jsme. Já jsem asi 3Km před cílem ztratil vysílačku, Zpomalflex ztratil šátek a turbánek a Lístek naštěstí jen turbánek na kterém měla 3 kapky rosy. K obědu jsme měly chleba a salám. Po příchodu jsme odpočívali. A potom jsme se seznámili snad se všemi (hlavně Poláky Čechy a Američany) v intercampu, protože jsme dostaly kartičky, které když jsme vyplnili dostali jsme nášivku, např jsme museli najít člověka se stejným jménem, barvou očí, datumem narození, atd. Následoval asi deseti minutovej ohňostroj s výbuchem na konci, který tam asi neměl být. To se však líbilo nejvíce lidem. Pak jsme si povídali s Polákama a šly spát. Já, Zpomalflex a Koudy venku a Gejša s Lístkem ve stanu. Kiki

Den pátý – aktivity v campu

Ráno nás vzbudil velmi nepříjemný déšť. Sice za 10min přestal, ale stejně jsme se přikryli pláštěnkami. Poté jsme šli uvařit snídani. Byl chleba s maxi salámem k pití čaj. Po snídani se šel Koudy někam projít a my jsme si uvařili „Tang“ Na dnešním programu bylo chození po aktivitách. Já s Kikinem jsme chodili s nějakýma Němcema. Koudy chodil po stanovištích a fotil. My jsme s naší skupinou navštívili:
1. Házení oštěpu do pohybujícího se kruhu
2. Wrestling – měření síly nohou a rukou
3. Lukostřelba – No comment
4. Cyklistické závody – cesta  byla docela hrbolatá
5. Házení nožu do bizonů a psů – Hardcore
6. Rozdělávání ohně pomocí křemene
7. Americké národní tance – nuda
8. Nošení vody v miskách do kbelíků
9. Nošení Canoe – hustý
10. Házení tomahavků do terčů
11- Utíkání před slepcem s chrastítkem. To je vše

Po návratu jsme si zašli do skautschopu koupit nějaké věci a nechat potisknout trička. Kouďák si koupil tričko sobě a Elišce plus nějakou NATO nášivku. Lístek a Gejša si koupily tričko, Kikin si koupil šátek a já jsem si koupil tričko turbánek a nášivku. K obědu jsme si dali hrachovku. Okolo 17:30 se začali ve velkém kupovat jablkové limonády za 1 euro (po vrácení flašky 50centů). Jednou jim došli, ale pak doplnili. Ty doplněné nevydrželi ani 15 minut. Poté jsme si já, Kikin, Gejša a Kouďák šli házet s talířem. XXX se nám to zvrhlo a při našich „tricích“ jsme byli pro naše okolí velice nebezpeční. Pak začala vyměňovací večeře. Pár metrů od našeho stanu se začali dělat palačinky zadarmo. Z 5-ti minutového čekání jste po 10 minutách museli stát 0,5h. Dále holky objevili Američany co dávali hamburgery. Bylo opravdu veliké zklamání, když jsme se dozvěděli, že došli. Tak jsme si dali alespoň párek a opečený toastový chléb. Dále jsme šli do subcampu 4. Když jsme se s Koudym vrátili, ostatní tu už nebyli. Koudy se je pokoušel hledat, ale marně. Já jsem zatím byl ve stanu a četl si a psal kroniku. Poté se Lístek, Gejša a Kiki vrátili XXXXX. Zpomaflex

Den šestý – Closing ceremony a cesta domů

Vstáváme brzo ráno, abychom se co nejdříve odregistrovali a stihli co nejdřívější vlak z Vilsecku, balíme věci a stan všechny věci a stan. Po zbalení ještě uklízíme ještě okolí našeho stanu a já jdu pro subcamp cheefa Martina, aby zkontroloval naše tábořiště. Donutil jsem všechny, aby sbírali i nejmenší papírky a on na to kouknul jen z dálky a dal nám muří nohu na odregistrační formulář. Na dráze snídáme piškoty s nutelou a potom odnášíme batohy k autobusu Brňáků, se kterými se svezeme do Vilsecku. Zbylý čas do closing ceremony využíváme ke zbírání odpadků v části letiště. Při zakončení se všichni připojují do zástupu, který vedou indiáni až docházíme k pódiu. Tam se sundávají vlajky a předává se vlajka intercampu příštímu šéfovi. Po zakončení se loučíme a jdeme k autobusu. Vyrážíme do Vilsecku, děkujeme za svezení a loučíme se s Brňáky a s Ostravaky, vedle kterých jsme měli stan. Na zastávce kupujeme v automatu lístek za 16€ a čekáme přes půl hodiny na vlak. Ve známém Norimberku jdeme do metra a jedeme na houpačku na hradbách. Já jsem se šel ještě projít do města. Z houpačky vyrážíme asi po půl hodině zpět k nádraží, kde už se plní autobus, tentokráte dvoupatrový. V autobuse podřimujeme skoro až do Prahy, kde si na nádraží zrychleně kupujeme něco na zub a Lístek i na prohlížení. V Pardubicích přestupujeme na vlak do Chrasti, kde na nás čekali paní Michalíčková a pan Janko, kteří nás dovezli dom. Kouďák